Než vypíši se.

131.

Než vypíši se z bolu.

Než budeme zase má lásko spolu.

Tak moc budu vědět

jak láska dokáže býti jako sečná zbraň.

Dvě ostří z nichž každé jinak bodá.

Tak jen střežím se svého trápení

vždyť nikdy nevím jakou zase

zaplatím ohromnou a krutou daň.

Když třeba někdy přijde loučení

a pak jen tiše zašeptám staň co má se stát.

Pak oči slzy zvlhčí a cit ten raněn bude,

ale nic nepřemohou dlouhé tiché výčitky,

když srdce rozerváno bude.

Na tisíce malých rudých kousíčků

rozhozeno do celého širého světa.

A pak budu muset z nich skládat mozaiku

a nakonec po všem zůstane jen veta.