Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJsou dopisy co nikdy nedojdou...
28. 11. 2008
3
0
386
Autor
Nikdo a nic
Ležel jsem dlouho ve tmě a nechtěl usnout.Nevím jestli proto že ve snech mne čeká bolest a nebo ze strachu že tam nečekáš... http://www.youtube.com/watch?v=O0QZlcck6Io
Ahoj jak se máš?Už sou to dva oběhy okolo slunce co dala si mi pro mne tak děsivý kotel...To víš život se krátí,miliony cigaret padly v popel...Neslyšel jsem od tebe ani slůvko, snad nevadí že jsem popřál k narozeninám...
Sejmul sem tvou černou stuhu cos mi pověsila na krk....
S roztříštěným srdcem po černý stuze stoupám si k růžovýmu nebi.
V duši černé úsměvy na cestu, jeden nikdy neví...
a
Vločky sněhu se tiše v posledním tanci tiško snáší
Myslím na tvou něhu..
Zatím co se všechny tříští jako mé tajné sny...
Ty kapky promrzlé vody
a pak ještě jedny
Ale ty nemrznou...
A dál z černého nebe pomaloučku mrtvá černá srdce padají
Po jednom se o tvou fotku trhají
A z dlaní krvavých čtu vzpomínky co tak hodně pro mne znamenaj...
Vidím v dáli krutou budoucnost co krutý snění dále slibuje
a pod šepotem tvých úst objímám svou bolest.
To jediné co mám...
Přestal jsem snít
a tak
Přestal jsem žíít...
Myslím na tvé čokoládové voči - jako panenka z marcipánovýho plakátu vo nás dvou...
Vlasy černé jako noční obloha s úsměvem mléčné dráhy...
Sladké doteky kapek citu...
Hodina byla daleko víc než unesu
a
Možná jsem měl tehda jen jednoduše zkapat...
Snad...
Chtěl bych tě naposled ještě obejmout - ta vůně - nic říct
Naposled vydechnout...
Milujitě - žij šťastně nic vííc...
S roztříštěným srdcem po černý stuze stoupám si k růžovýmu nebi.
V duši černé úsměvy na cestu, jeden nikdy neví...
a
Vločky sněhu se tiše v posledním tanci tiško snáší
Myslím na tvou něhu..
Zatím co se všechny tříští jako mé tajné sny...
Ty kapky promrzlé vody
a pak ještě jedny
Ale ty nemrznou...
A dál z černého nebe pomaloučku mrtvá černá srdce padají
Po jednom se o tvou fotku trhají
A z dlaní krvavých čtu vzpomínky co tak hodně pro mne znamenaj...
Vidím v dáli krutou budoucnost co krutý snění dále slibuje
a pod šepotem tvých úst objímám svou bolest.
To jediné co mám...
Přestal jsem snít
a tak
Přestal jsem žíít...
Myslím na tvé čokoládové voči - jako panenka z marcipánovýho plakátu vo nás dvou...
Vlasy černé jako noční obloha s úsměvem mléčné dráhy...
Sladké doteky kapek citu...
Hodina byla daleko víc než unesu
a
Možná jsem měl tehda jen jednoduše zkapat...
Snad...
Chtěl bych tě naposled ještě obejmout - ta vůně - nic říct
Naposled vydechnout...
Milujitě - žij šťastně nic vííc...