Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Příběhy Nickyho Nouse - Rané příběhy

28. 11. 2008
2
3
857
Autor
Poklop

V této první kapitole spisu Příběhy Nickyho Nouse se seznámíte s počátky možná největšího hrdiny světové historie.

Příběhy Nickyho Nouse


 

Rané příběhy


 

Každá země má svého hrdinu. Postavu, která změnila světové dějiny a je zahalena do roušky mýtů.

Napříkla v Česku je to Jára Cimrman, v Německu Eulenspiegel a další. Nicky Nouse je roven těmto velikánům, avšak nemá svou zemi, kde by mohl být opěvován.


 

Nicky se oficiálně narodil roku 1824. Avšak existují i experti, kteří tvrdí, že to bylo o rok později za zcela jiných situací, avšak já sám je nazývám lháři. Jeho matka, Evžena, byla bodrá žena. Vychovávala Nickyho společně s pěti sourozenci sama ve své chatrči. Ona sama nebyla nijak zajímavá, ale byla určitým mezníkem v Nickyho životě. Sama totiž děti nezvládala a občas je posílala hrát si k sousedovi. Tam také o dvě děti přišla. Nicky byl z dětí nejmladší, takže už pana Alfréda nezažil, avšak příběhy o něm v něm zanechaly následky.

Jeho otec, Herbet von Nouse byl potulný zloděj, násilník, později i vrah a klavírista, který při pokusu o násilné přepadení a za cílem loupeže oplodnil Nickyho matku. Evžena a její okolí byly z toho z počátku zdrceni, avšak Herbert byl natolik odvážný, že se vzchopil a vrátil se na místo činu. A to hned čtyříkrát a pokaždé se stejným výsledkem.

První velký záznam z Nickyho života je z roku 1830, kdy se Nicky konečně začal seznamovat s nástrahami života. Bylo to asi takhle:

Mladý Nicky se vydal na palouk špehovat sousedovic Elke, kterak se koupe v rybníku. Tam také potak malého ježka, který mu přeběhl přes cestu. Nicky se zamyslel a řekl: „Pojď, ježku, ty seš nějakej špinavej. Já tě opláchnu“. A skutečně udělal jak řekl. Vzal mladého ježka do ruky a vydal se s ním na dvorek. Jenomže v té době zrovna bylo zrovna období sucha, což donutilo Nickyho vydat se na suchý záchod ježka opláchnout zbytky vody, co tam zbyly po jeho matce. Bohužel Nicky proud vody moc neodhadnul a už jen víděl, jak se malý ježek pomalu ztrácí v hlubinách. S tímto faktem nemohl tenkrát mladý Nicky počitat a celý tento příběh ho vlatstně poznamenal na celý život. Možná také na oslavu tohoto nebohého ježka založil vlastní pivovar značky Ježek, který se později rozšířil po celém světě, ale kvůli Nickyho aféře zůstal už pouze v Jihlavě a okolí. Toto pivo je známo hlavně kvalitní chutí, která rozhodně bodne.

Po této příhodě se Nicky dlouho vzpamatovává a tento krátký příběh započal jeho zločineckou dráhu. Vše odstartovalo jednoho sluného dne, kdy si Nicky zrovna hodoval v měkké trávě tamního prostředí. Tráva Nickyho rodného místa měla totiž blahodárné učinky na místní obyvatelé, kteří ji používali jako přirozenou součást všeho, co v té době jedli. Nicky si tuto trávu velice zamiloval a později ji při svých cestách hodně rozšířil po celé Evropě, a to převážně do Holandska.

Toho osudného sluného dne totiž kolem projížděl místní pobuda, který navštěvoval jeho matku povětšinou, když bylo někomu z nich teskno. Nicky byl vždycky rád, když přijel, protože když odjížděl byla jeho matka vždycky vyrovnanější a veselejší. No a když zase jednou přijel, všiml si tehdy Sedmiletý Nicky, že má svou brašnu plnou rybího tuku, který byl v té době velice vzácný a mezi dětmi velice oblíbený. Tenkrát si děti totiž dokázaly vážit toho, co jim poslal Bůh a co je zdravé. Nicky tehdy pár sklenic ukradl a potají je ujídal. K tomuto zločinu se později Nicky přiznal, avšak tamější pobuda omluvu nepřiznal a vyzval Nickyho na souboj, který se ovšem neuskutečnil, protože den před soubojem byl pobuda násilně zabit ve svém chlívě. Tam se zase názory expertů různí, šarlatáni, kteří tomu vůbec nerozumí tvrdí, že byl zabit Nickym ze strachu o život, avšak pravda je jiná. Podle soudních zápisů a znaleckých spisů byl jasně sežrán svými vepři při pokusu o znásilnění tamní uznávané svině.

No prostě a jednoduše, Nicky se po své první krádeži vydal na dráhu zločince, která se ho držela prakticky po celý jeho život. On sám se vlastně nikdy nepovažoval za zloděje či kapsáře, i když si také pomáhal těmito malými krádežemi. On sám se považoval za umělce. Byl to umělec, který dokázal dělat věci tak, jako nikdo jiný. A v tom tví kouzlo jeho osobnosti a jeho života.


3 názory

Lamorak
12. 03. 2009
Dát tip
celkem de..

reka
14. 12. 2008
Dát tip
chtělo by to po sobě přečíst, je tam dost přebreptů. Moc vtipné mi to nepřišlo, připomínalo mi to kopii Járy Cimrmana, navíc o několik tříd míň vtipnou. Vzhledem k tomu, že ani u Járy Cimrmana se nijak neválím smíchy, je asi zřejmé, jak moc jsem se nasmál u tohohle. Občas věci moc dovysvětluješ, zvlášť u vtipů, což by je spolehlivě zabilo, i kdyby vtipné byly, občas je to zase nejasný chaos.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru