milé od tebe, už jsem si dávno všimla, že to bereš systematicky, jsem ráda, ale našel bys určitě lepší autory, než jsem já...
Mne jen nic moudrého ani vtipného nenapadlo.
A i kdyz se treba u nekterého dílka neozvu, prectu si vsechna.
juknu v odpověď, asi se ti ta nostalgie nelíbila, ale závěr je přece optimistický :-)
I u tohoto dílka na tebe krátce juknu, ze jsem byl ctenárem.
Taková příjemně retrospektivní.... :)
..rozmotáváme svá klubka..
jednou utkáme krajku ůsměvů, jindy smuteční závoj.. dokud je co rozmotávat...
***
ne ne, tady mi je to jasné. Tohle dílko jsem chválil. Já narážel na Obraz od beketky
Vilda: Nostalgický obraz smíření. Na toto dílo vztahuješ svou výše uvedenou poznámku, ne?
"V tom případě by stačilo napsat třeba tři slova ( např. obraz, bistro, 20. léta) a každý ať si to domyslí sám."
Aby nedošlo k omylu, o kterém dílku mluvíš ( píšsš)?
Tak já nevím, Vildo, proč bych tam pro jasnost měl něco dosazovat. Není to polopatické, nýbrž decentně malinko rozostřené, jako stín na zácloně, ale přesto zcela jasné.
Právě ta rozostřenost tomu vzala přílišný realismus a dovolila, aby celý text zůstal pouze obrazem, poezií, dávající prostor vlastní fantazii navzdory dost jasně načrtnutému příběhu i poselství.
Děd Ed :-)
Mám rád jednoduché a průhledné verše.
Život sám je dostatečně komplikovaný.
ale já jsem jednoduchá. A píši hlavně pro sebe. Nejde o tipy, řekla jsem, co jsem chtěla říct už dlouho a jsem s tím docela spokojena :-)
Já si tentokrát netipnu... příliš jednocuché rýmy bez nápadu...obrázek - otázek dokonce 2x, dosud - osud... umíš líp.
Někdy to holt nevyjde, ale Obraz zůstane. Stačí oprášit. *T
Nic nenamítám, neprotestuji. jen jsem se ptal. Ovšem souznění v abstrakci je pro mě opravdu podivné
jejda, Vildo! děkuji za pochvalu, nejde o to vyhrát, ale zúčastnit se :-) Ale neodsuzuj autora jen proto, že mu nerozumíš, výrazové prostředky jsou prostě různé. Já mám beketku ráda, ačkoli dnes pro mne byla taky příliš složitá... tak jdu tiše dál, abych nerušila ty, co souznějí... :-)) díky
Velmi ti děkuji. Tady je jasná odpoveď na otázku, na kterou mi beketka nedokázala dát odpověď. A to tedy, zda musí být dílko vždy nesrozumitelné a rádoby záhadné. Tedy zda je potřeba , aby si čtenář do něj dosazoval věci, které tam nejsou.
V tom případě by stačilo napsat třeba tři slova ( např. obraz, bistro, 20. léta) a každý ať si to domyslí sám. Dokázalas, že nemusí. Sice nevyhraješ , ale jsi nejlepší, dík. *
děkuji laskavým čtenářům, až se vyskytne někdo, kdo by vložil básničku do Koule, poděkuji ještě jednou :-))
hezky napsané, pro radost ze vzpomínek :-)
Písmák