New Greek Adigha

tohle je       nebo není       nová ampule k utišení
tohle mi jedno je
úplně jedno    A jakože adigha
A  jakože nevěřim tichem      nevěřim násilím
a jedu v tom už celej ten chro-chro život     celej ten chro
nakyslé zvuky jogínů    dětští brojleři kšandy až
k jizvám    na nikom nezáleží     a zítřek
he
ten mne příjemně nabíjí

jdi beze slov mám tu něco k dodělání
rozestlanou postýlku      chuchvalce z peřiny co vletěj
jednou za zvracení do zelí      podej mi plast     rozdělej oheň třením policajta vo popelnici
způsob dělání si dobře    za jedna

rozetřené bláto ve směru šikmosti mejch očí     vzpomínám si    siluety plechu
a že sem něco chtěl
ale odsud na vás nedoflusnu    jen pár kapek    jen pár kamínků
přikulhá kdokoliv poteklej        zatančí v osmitaktu      než skácí se do rezu
A jakože adigha

jednou je mi do zvracení        jednou je mi do ležení na zemi     jednou je mi všechno stejný    
už jen pár čtvrtstoletí       a bude to dobrý      jednou je
              nevěřím tichem nevěřím na ostrovech      ubrus kolem chapadel
sedadla v sádle       vláčná bytost bez konce
na nikom nezáleží a zítřek

ten mne příjemně nabíjí

dodej dostatek nezemření     víš
já teď udělám něco, co ti nebude příjemný        já tě zbiji           zlatá dobrá cesta dovnitř
přibelhá policajt poteklej        zamíří dírou mi v ohryzku     a já projdu kolem jen tak
v kýblu, kalhotové mikikombinéze a jezdeckém kloboučku
jako by se to vůbec nestalo

vzpomínám si     siluety hněvu      a že sem něco chtěl
nebo sháněl         prachy nebo jezdit na motorce rovně        
plazit se hluchou strání      podél svý vlastní zbytečnosti
A jakože nevim      ááá

jakože já