Víla s kouzelným srdcem

Tenhle příběh se odehrál dívce s velkou vírou v kouzelnou zem. Alexis jméno její. Věřila, že může přijít kouzelný svět a že bude věčný, ale to nevěděla,že i v tomto skutečném světě se dějí zázraky. Moc ráda četla pohádky a oblíbila si jednu vílu s ploutvemi. A sama si přála mít kouzelné ploutve a plout s delfíny a kosatkami na dně oceánu. Prožít dobrodružství, to bylo její přání. Také ale věděla, že tenhle svět je pln dobrých, ale také i zlých lidí. Měla moc hdné rodiče, ale i moc zlého strýce. Měla pocit, že je jako úlisný, zlý had. Měla štěstí, že ho vidí jen občas. Byl krásný slunečný den. Ptáčci zpívali krásné písně, které měly v sobě kouzlo. Dívce bylo hned líp. Zpívala si s nima a vymýšlela si písničky, které ji vycházely přímo z duše. V lese byla jako doma. A toho krásného dne seděla na louce a dělala si do vlasů krásný věneček a zpívala si a v tu ránu, kdy to nejméně čekala se před ní objevila víla. Víla? Její kmotřička a chtěla ji splnit to nejkouzelnější přání, které nemusela vyslovovat nahlas. Kmotřička věděl a toužebném přání, které měla. A než by někdo stačíl říct švec, měla ploutve. Ploutve, které si přála a blízko byl vodopád, díky kterému se může dostat do moře a dál i do oceánu. A kmotřička ji ještě řekla, pokud se zamiluje, tak se vrátí zpět na zem. Dívka poděkovala a hned skočila do vodopádu. Byla šťastná, jak nikdy. Už se těšila až uvidí nějakého delfína. Plavala tři hodiny. Uměla plavat dost rychle, vždyť byla mořská víla, víla s kouzelným srdcem. Když se dívka nevracela domů, rodiče začali mít strach, kde může být. Hledali ji, ale nenašli. "Vrátí se někdy," ptali se sami sebe. Po chvíli se rozzářil pokoj a objevila se kmotřička a uklidnila je. Řekla, že dcera je v pořádku a že se vrátí. Dívka byla najednou v moři. Viděla všechno tajemné. Vše co vůbec neznala. Zvláštní ryby, rostliny, skály, ztroskotané lodě. Bylo to pro ni nové dobrodružství. Plavala dál a oceán byl daleko, jenže neznala cestu. Přemýšlela, jaké to bude setkat se s delfínem a jak s ním bude komunikovat. Posunkama? A co když potká kosatku. Je to tak zvláštní. Jen o tom snila a najednou je to skutečnost. Velmi kouzelné, krásné nepopsatelné. Kam se člověk nedostal, dostala se jedná víla. Potkala mnoho ryb. Ale jednou jí to nedalo, protože měla pocit, že plave v kruhu. Potřebovala se zeptat na cestu. Sedla si na kámen a přemýšlela jak se jich zepta. Tu připlula k ní malá, ale zvědavá rybička. A zeptá se ji, co hledá. Ona se podívá na rybku a chvíli je zaražená a kouká. Uvědomila si, že ji rozumí a hned začala se svým příběhem. A odpověď zněla takto, chtěla bych plout do oceánu a potkat se s delfíny. A ryba jí řekla, že jí ukáže cestu, neboť se chce podívat za svou rodinou. Bylo to zajímavé. Proč také ne. V jednu chvíli je víla, v druhé v moři a za pár dní možná v oceánu. Povídali si celou cestu. Věděli o sobě vše. Kde kdo bydlí, co dělali než se potkali. Také po cestě hráli různé hry. Oni si toho nějak nevšimli, ale už byli v oceánu. Tu se najednou z kdo ví kama objeví žralok. A teď co mají dělat? Rychle doplavali k vraku, který byl blízko. Dívka byla chytrá a když viděla okno, které bylo malé, proplula jím a žralok plaval rychle za ní, takže samozřejmě se do kulatého okénka zasekl. Oba si oddechli. Dívka se chtěla seznámit s rodinou, takže plavala dál s rybkou. Plavali ještě hodinu, ale po cestě narazii na delfína, který byl samozřejmě nádherný, přímo kouzelný. Ve skutečnosti vypadl líp, než na obrázcích. Dívka se na něj s úžasem dívala. A začala koktat. Slušně pozdravila a zeptala se zda mohou být přátelé. Delfin se na ni podíval a řekl, že už dlouho neviděl vílu. Byl to už starší delfin a dívka se zeptala, ono jich bylo víc? A on odpověděl, že ano. Před dávnými lety jich bylo víc. Bylo tu i království, o kterém lidé nevěděli, ale když se to dozvěděli bylo zle. Začali je lovit jako atrakci a oni vymizeli. Dívka na to odpověděla: "To je smutné a veliká škoda." Rybka tohle nevěděla, takže byla o něco chytřejší. Delfin se stal přítelem Alexis. Měl ji moc rád. Byla milá a krásná. Alexis byla moc šťastná, že tohle může prožít. Také si zpívala, když plavali k rodině rybky. Viděli mnoho vraků, o kterých vypovídalo, že skrývají mnoho tajmeství. Dívka se ráda dívala do těch potopených lodí. Byly tam staré a nádherné věci. Bylo to jako muzeum tajemství. Cesta trvala dlouho. Oceán také není malý, tak není divu. Dívka byla dlouho v oceánu a také se jí stýskalo. Potřebovala se podívat na hladinu a na sluníčko. Vypadalo to tak krásně a nikde žádná pevnina. Plavali dohromady asi 3 měsíce. Je to dlouho, protože se i zastavovali a odpočívali. Rodina bydlela kousek dál od pevniny. "Dočkali jsme se." řekla rybka a dodala "jsme tu. Rybka představila dívku a vyprávěla příběh před a po proměně dívky. Rodina na to koukali s úžasem, co dívka vydržela než se ji splnil sen. Dívka byla opravdu moc šťastná, ale stýskalo se ji po rodičích a také snila o princi, kterého možná potká. Odpojila se na chvíli od rodiny rybky, rybky a delfína a připlavala za skálu, plíž k pevnině, kde byli lidé. Byla schovaná, ale když se otočila, zaskočil ji chlapec. Chvíli se na sebe dívali a chlapec se zeptal, jak se jmenuje. Ona odpověděla, že se jmenuje Alexis a že je zdaleka. On na to odpověděl: "Myslel jsem si to, protože zde znám každého." Byli ve vodě, takže si nevšimla, že má ploutve. Dívka, ale neví co dělat, ale nechtěla to skrývat a než stačil něco říct, ona se potopila a on se potopil rychle za ní. Teď se na ni zadívá a vidí ty její ploutve. Kouka a ona se na něj podívá a řekne: "Přála jsem si ploutve a teď je mám. Byla jsem dívkou s nohami, ale teď mám kouzelné ploutve a pokud nebudeš chtít se mnou kamarádit chápu to." A jak to dořekla, chystala se odejít, ale chytl ji za ruku a vyplavali. A řekl ji, že s ní chce kamarádit o to víc, protože je milá a úpřímná a představil se: "Jmenuji se Richi." a zeptal se, zda tam bude i zítra. Odpověď zněla, že ano. Dívce se líbilo, že mohla aspoň takto být spojená se světem lidí a měla zvláštní pocit, který neznala. tak se domluvili a scházeli se. Až jednou připlavala i s delfínem. Představila je mezi sebou. Delfínovi to nevadilo, znal ho z výpravění, spíš byl ráda, že vidí toho člověka. Ona jim musela dělat překladačku, protože Richi mu nerozuměl. Jak také. Richi byl člověk a on delfín. Ale stačilo se podívat na Richiho a věděl, že je zamilovaný. Jen Alexis to neviděla. Delfín plaval společně s Alexis pak se vystřídali Richi a Alexis a Richi plaval s delfínem. Bylo to krásné a romantické. Prožili spolu celé podpoledne. Richi nevěděl zda ji to říct, ale delfín mu jen trochu naznačil, že by měl. Byli totiž chvíli sami a tak to ho využili. Ale jak ji to má říct se sám sebe i jeho ptá. "To ji mám pozvat večer na večeři?" zeptal se delfína a pokračoval, "Ale vždyť má ploutve? Jedině na pláži, kde nikdo v tu chvíli nebude." A delfín mu na to kývl. "Takhle to mám udělat a co když mě nemá ráda?" zeptal se. V tu chvíli přišla Alexis s nějakým zvláštní kvítkem, které bylo krásné. Dala si jej do vlasů a Richi ji řekl, že je nádherná. Alexis se začervenala a řekla: "Díky." Zeptal se, zda by přišla i večer na pláž a odpověděla, že příjde. A zeptal se, co ráda jí a ona odpověděla, že ji úplně všechno. "Dobře tak večer připlavu" dořekla a rozloučili se. Samozřejmě se delfína ptala, o čem si povídali a delfín jí jen řekl, ať jde a ona si vzpomněla, co řekla kmotřička víla, že když se zamiluje už nebudou ploutve. Byla šťastná, že má ploutve a říkala si, že ji budou chybět, ale pokud ji má Richi rád, tak s ním zůstane. Ale nechce se loučit s delfínem a on ji slíbil, že připluje. Jenže už mu nebude rozumět. To bylo smuté. Rozplakala se. Bylo ji z toho smutno, že se bude muset loučit. Ale bude se vracet. Richi, ale nevěděl, co řekla kmotřička. To bude překvapení. Nadešel večer a ona připlaval na pláž, jak slíbila. Zde ji čekalo překvapení. Na zemi byla deka s košíkem, ve kterém bylo jídlo. Bylo to kouzelné. Povídali si o všem možném. A dívce bylo příjemně s ním. Smali se a bylo jim krásně. Když v tu ji vazl za ruku a řekl ji, že je moc pěkná a strašně moc hodná dvíka, která má i smysl pro humor. A také ji pověděl, že by bez ní nemohl žít. "S tebou je svět hned krásnější bylo by mi bez tebe smutno a miluji tě" řekl. Ona se na něj podívala a řekla, že na tohle čekala a objali se. A než se stačili políbit, zarazí jim to strýc. Dívka se zeptala, co tam dělá. On začal vyprávět, že viděl kmotřičku vílu, jak ji přičarovala ploutve a jak ji pronásledoval. A nesmí dovolit proměnu. Chtěl Alexis využít k atrakcím. Už si vysnil, kde a kdy to začně. Kolik si za to bude brát. Dívka se na něj rozhorčeně podívala a řekla mu, že to je od něj velmi ošklivé a že nevěděla, že je až tak zlý. On ji popadl, ale Richi vstal a pískl a najednou se objevil delfín s jeho kamarády kraby, kteří mu to překazili. Delfín dal povel a k strýci přiklusalo hejno krabů, kteří se na něj vrhli. Dívku pustil na zem. Richi rychle přiběhl k Alexis a zeptal se zda je v pořádku a ona odpověděla, že je v pořádku. Podívali se na sebe a políbili se. Objevila se kmotřička víla, rychle mávla hůlkou a než se nadál strýc, dívka se začal měnit v dívků. Všechny zaslepila zář a dívka se proměnila. Měla nohy, ale také krásné šaty. Také jim vykouzlila loď, která jim našla cestu k rodině Alexis. Richi už rodiče neměl, a tak neměl důvod proč zůstavat. Odjel s Alexis za rodiči, ale výlety do oceánu dělali často. Měli tam přítele. Žili spolu šťastně a spolu i umřeli a Alexis našla ten věčný svět, po kterém toužila. V tom světě měla všechno blízké a už bolest žádná je nezasáhla jen. A ještě něco, ten kdo je zlý, nedostane po čem touží.

---