Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sezasněžená Literatura
Autor
Koumak
Zasněžená Literatura
Jako již každé pondělí tohoto školního roku , byla pátou vyučovací hodinou literatura.Paní učitelka nám přinesla ukázat stránku s časopisu z které se na nás smál pán s brýličkami.
Ptala se:“Kdo to je“? Já jak bylo a doposud je, v mé blbosti sem řekl že je to Michal Viewegh.
Nedal sem šanci svým spolužákům říct nějakou tu hlášku.Stejně ale padaly:Je to váš syn?Není to ten co hrál v prvním díle čaroděje který měl rýhu na čele.Ale jelikož sem opravdu tvor blbý,opakoval jsem Michal Viewegh.Až mě to přestalo bavit a sklaplo mi.Paní učitelka ale byla tak milá že se mě zeptala : „Tak kdo je to Jirko?“ „Michal Viewegh“ pravil sem s radostí v hlase.Paní učitelka mě pochválila a začala o něm povídat pokaždé když se na něco ptala.Idiotsky sem se hlásil a sabotoval sabotáž svých spolužáků.Nebyl sem ale vyvolán tak často jak bych si přál .Takže po chvíli jsem se pro změnu nehlásil vůbec.
Najednou mě ale popadla taková nuda že sem začal štrachat po kapsách co tam asi mám zajímavého a hele papírek.Papírek sem roztrhal na malé kousky ,už jsem jej nechtěl trhat na menší , tak jsem je pustil na lavici.Našel jsem v tom takové zalíbení .Celých deset minut jsem dělal toto:vzal papírky do ruky a pustil na lavici ,shrnul jsem je na hromádku, a zase je vzal do ruky pořád dokola jenom takto a ne jinak .Spolužák to nevydržel a zeptal se mě: „ Proč to děláš“ ?Byl jsem do toho úkonu ,co úkonu?Hry ,tolik zabraný že jsem odvětil : „Chceš hrát taky?Půjčím ti papírky. „Spolužák to nechápal ,ale papírky si ode mě vzal.Začal mě napodobovat a zalíbilo se mu to takhle bychom si hrály do konce hodiny .Kdyby toho nezačala mít dost i paní učitelka.
Nedivme se jí musí to být nesmírně náročné sledovat žáky hrající si hloupě z papírky téměř celou hodinu.Přece jenom seděli jsme v prostřední lavici ve druhé řadě a bylo na nás od učitelského stolu nejvíce vidět.
Zeptala se mého spolužáka :Co děláš? „Hraju si chcete taky ,tenhle ten se s váma rozdělí.“Dal jsem paní učitelce několik papírků ,hráli jsme si všichni tři.Paní učitelka v tom našla stejné zalíbení jako já a můj spolužák .Přestala vykládat novou látku a jenom si hrála s papírky .Nemyslete si že sme si házeli papírky mezi sebou.Nic se nezměnilo každý si házel „svoje“ papírky na své lavici bez pomoci ostatních „hráčů“ přesto na nás všichni čuměli.
Vraťte se prosím zpět k otazníku za větou paní učitelky.Kdybyste zapomněli ta věta je „Co děláš.“.Protože za touto větou je to až do věty….na nás všichni čuměli.Je povídání vymyšleno.Vše probíhalo jinak oba jsme se lekli.Dali sme papírky stranou a koukali na se ní .V našich očích se lesklo,co děláme?Nic neděláme a,i kdyby sme něco dělali je vám do toho prd.Dáváme pozor a sme zticha.Paní učitelka jako by si tohle přečetla a začala se trefovat do mého spolužáka.Který ač byl nemluvný ,uměl si to s učitelkama klidně a hlavně po hodině vyříkat.Tentokrát její běsnění přešel s úsměvem jako ostatně vždy když chtěl ještě víc někoho dopálit.Potom co mu to paní učitelka „vytmavila“ vzali jsme si oba automaticky a najednou hromádku s papírky a hráli jsme si dál až do konce hodiny.
Jelikož můj spolužák se rozhodl že si s pani učitelkou ještě promluví.Po hodině ji zastavil na cestě do kabinetu,já sem se k nim zrovna připlet nešťastnou náhodou když řešili tu hru s papírky.Dostalo se nám té cti že nás pani učitelka přirovnala k největším zlobilům ze třídy.Navázala na to tím že tak jako sme se chovali tuto hodinu už se nemáme chovat.Potom sem dostal vyčiněno že nemám spolužáka rozrušovat , že já to možná zvládám ale on potřebuje dávat pozor.Kál jsem se a řekl jsem že budu hodný.Když paní učitelka odešla ,řekl sem spolužákovi: „Ale stejně by bylo hezký hrát si z papírky i příští hodinu a když by se nás zeptala co děláme.Šáhli bysme si do kapes a s výskokem vyhodili kupu malých papírků a zařvali sněží.To by se buď zbláznila nebo by si o nás v lepším případě myslela že nám přeskočilo.“Spolužák se pousmál s šli sme vstříc novým útrapám které nám naše škola chystá.