Náš spasitel

  Náš spasitel

Vločka za vločkou lehce padá,

k zemi promrzlé chladné jest,

na jejímž povrchu třpytí se pokrývka,

do jejíž náruči padá celý svět.

Rolničky se rozcinkají,

plamínky vzplanou,

koledami přivítají

a poctí tu chvíli svatou.

Chvíli, při které se nový život zrodí,

chvíli, kterou začíná něco nového,

chvíli, kdy všichni štěstí a zdraví,

svému spasiteli ze srdce přejí.

Každý kout krajiny zářivě třpytí,

na stromečku prskavky září,

vítr pak roznáší oslavné písně

a dary své dávají malému na slámě.

Život šťastných i horších příběhů,

propleten je náhle s tímhle tělem,

vzplanutí naděje a našich snů,

rozpoutá sílu,která jde za světem.

Ten kdo uvěří a své motlitby spřádá,

vidí ten zázrak, který se stal.

Zázrak, jenž je tu s náma,

který sílu a naději do naších srdcí dal.

Záhy, ale život končí smrtí,

na cestě dlouhé a s beznadějí,

kdy tělo spočine na kříži

a pod silnými hřeby umírá.

Ovšem víra zůstane, ta nezmizí.

nikdo ji nezničí ani nesmaže,

ta je tu s námi, na našem světě

a náš Pán naše prosby vyslyší.