Papírový kolotoč

Nevím, zda dnes ještě někdo ví, co to byly "mejdlíčka" a co to je "hrát s míčem o zeď školku"..., i já si to (z hlubin svého dětství) vybavuji jen mlhavě. Jo a vypomáhám si tu několika knižními obraty ( s laskavým svolením pánů Kerouaca, Hiltona a částečně i Rostanda).

Ztratila jsem švihadlo, takže už si neposkočím.
Někam asi zapadlo. V papírovém kolotoči
panáčci se hbitě točí. V prostředku i v okrajích
svižně sebou kmitají, je to pěkný divadlo.

Zatím sama v našem dvorku hraju s míčem o zeď školku.
Dlužíš mi jednu Fidorku, mejdlíčka a Kofilu,
ten kolotoč z papíru , s hopsavými panáčky,
čas her , malin a žvýkačky...

Mezítím, v tom čase, někde směrem k Lhase,
stále jsem Na Cestě, s jazykem na vestě.
Za svými rameny mám Obzor Ztracený,
před sebou samotu budoucích životů.....
..... všechna tahle déja vú
občas mě i pobaví.

---