Cesta (11)

Ester schovala zbytek polévky pod pokličku, aby měla Greyova výprava co jíst, až se vrátí.  Čekala na ně, a ve svitu ohně si háčkem opatrně spravovala svetr.

V době před válkou by ji ani nenapadlo, že bude jednou oblékat staré, stokrát zašívané šaty, ale patřila k lidem , kteří vypadají důstojně i v pytli od brambor, a za všech okolností o sebe dbají.  Vyrůstala v distingovaném prostředí aristokracie. Její rodina vlastnila zámek a celou řadu jiných nemovitostí, patřily jim rozsáhlé pozemky a zaměstnávali početné služebnictvo. Ester studovala na prestižních univerzitách, ale vzdělání, které získala, jí bylo v současnosti k ničemu.

Měla vysokou štíhlou postavu, dlouhé černé vlasy, bílou pleť a hnědé, sametové oči. Po předcích podědila výrazný nos, který jí dodával na osobitosti. Šlechtický původ byl na ní stále znát – v každé situaci se uměla správně zachovat, byla zdvořilá a velmi dobře se ovládala. Byla ostatně trošku rezervovaná, takže se občas nedalo odhadnout, co si doopravdy myslí, a někdy to nevěděl dokonce ani Grey.

Uplynuly skoro tři hodiny a stále se nikdo nevracel. Ester už si začínala dělat starosti, že se s výpravou něco stalo, když se okolo půlnoci konečně ozvaly z venku hlasy. Tork podle svého zvyku už z dálky hlasitě vyřvával, a to znamenalo, že měli úspěch. Dokonce  to vypadalo, že jsou snad opilí…  Do budovy vrazili s praskáním a řinčením, jak jim pod nohama křupalo rozbité sklo z dveřních výplní, a Cliff o něco zakopl. Když Tork viděl, že všichni už spí, udělal rozmáchlé gesto, aby svoje parťáky utišil, ale v podstatě krotil především sám sebe. Wolf měl z poloviny naplněný pytel a Tork s Greyem pomáhali Cliffovi, očividně zpitému namol. Za nimi se belhal Izák s párem vojenských bot, svázaných a přehozených přes rameno.  Cliff v záři ohně vypadal jako čert. Kabát měl rozepnutý a zmazaný od bláta,  z levé kapsy čněla nějaká láhev a další měl už dozajista v sobě. Jakmile vešli do haly, vytrhl se své eskortě a jako zázrakem sám doklopýtal  až do ztemnělého kouta, kde si prve složil svůj batoh. Tam se svalil, a v tu ránu spal jako pařez.

Grey si s jistou úlevou oddechl, a aby odvrátil pozornost od Cliffa, začal před Ester rozkládat obsah svého pytle. –„Měli jsme štěstí,“ říkal, zatímco vytahoval balíčky s moukou, těstoviny, konzervy, sáčky instantních polévek, plechovku oleje, suchary a dokonce čokoládu. „Máme všechno co jste chtěly, a dokonce i něco navíc.“  -„ To vidím…“ poznamenala Ester, „stačí se podívat na Cliffa.“  - „Je mi to líto, ale nedal si říct,“ zakroutil Grey hlavou, „jakmile zjistil, že mají chlast, vyměnil za něj všechno, co měl.“  - „Vy jste ho měli ohlídat,“ vyčítala jim Ester, „a nenechat ho, aby se tak zřídil. Jak se s ním pak ráno domluvíme?“  -„To nech  na mě,“ sliboval Tork smířlivě, „ já si ho vezmu na starost. Ale uznej, že s touhle zásobou se už můžeme někam vydat. Hned ráno se pořádně najíme a všechno bude v pořádku.“

Tork měl dobrou náladu a mínil v ní setrvat. Rozhodl se završit dnešní den hygienou u hydrantu a pln elánu, jako by den teprve začínal, vyšel ven, nehledě na to, že při tom některé vytrhl ze spánku. Izák mezitím zjistil, že v kotlících už polévky moc nezbylo a pozorně se zadíval na Ryana, který se spokojeně vyvaloval poblíž. Nakonec to ale přešel bez řečí.