Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Věčné prokletí

04. 01. 2009
1
1
1232
Autor
Remus Lupin

Sedím a civím.

Do prázdna.

Možná se trochu divím,

že se lze tak snadno pohroužit do dávna.

 

Vše kolem plyne,

avšak já,

jak se déšť kol mne řine

a deprese padá přetěžká

sedím a civím

do prázdna.

 

Nesmyslné? Zbytečné?

Nezbytné? Prokletí věčné…

 

Stojím v davu spěchajících.

Bez tváří a bez hlav.

Slyším chod rukou tikajících.

Zastav už, prosím, zastav!

 

Vše kolem plyne,

avšak já,

jak se déšť kol mne řine

a deprese padá přetěžká

sedím a civím

do prázdna.

 

Nesmyslné? Zbytečné?

Nezbytné? Prokletí věčné…

 

Padám a padám.

Dav mne dávno opustil.

Je to dobře? Neshledám.

 

Ruce mne dostihly.

Nevyhnutelně.

 

Budiž proklet věčně!


1 názor

Aleinad
31. 01. 2009
Dát tip
hm, depresivní :- )

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru