Vyvolávač

Ty bojíš se moc, prstem kloužeš po runách

Váháš, zda přečísti je máš, zda jsi připraven

Vyslovit ta stará slova, démona tím pustit ven

Opuštěná křižovatka, sedíš v kruhu svěceném

Po zjevení tvého sluhy měl by zažhnout plamenem

Který bude chránit tělo, duši, rozum vrtkavý

Útok cizí identity, aspoň doufáš, zastaví

Už se kolem snesla tma, téměř není vidět nebe

Těžké mraky kryjí hvězdy, houstne mlha, rosa zebe

Zmlkli ptáci a jen v dáli vytí vlka slyšeti

Jak by tónem kolísavým varoval tě před smrtí

Ty však nedbáš rozumu, nabádání přírody

Nepřekoná žádná síla tvoje vlastní důvody

Bereš osud do svých rukou, pozvedáš svůj hlas

Zda jsi dobře učinil, ti řekne brzký čas