Kdybys zmizela

Kdybys zmizela...

Blahodárné kapky

by se zarazily těsně pod mraky,

co mi visí nad hlavou,

kdyby ses vytratila.

A vítr by se změnil

v suché čmouhy

a světlo a pohyb

by se staly jen šrámy

v prostoru.

Kdyby se cokoliv stalo

a tys byla pryč.

Překročil bych hranici,

šlápnul bych víc doleva

na lince mezi dvěma dimenzemi

a svět bych viděl plytce stát,

hleděl bych do něj,

jak do zamrzlého zrcadla

- spleti křivek a nejasných čar

a bodů

bez tebe.

Možná bych i já zamrznul

a musel bych stát

a ty bys zcela vymizela

za obzorem

ve spleti nesourodých čmouh, křivek a čar.

Nemohl bych nic namítat,

protože má ústa by seschla,

jak ovoce ze zátiší,

a byla by paralyzována.

Možná by se odpařila tvá vláha k nebi zcela

a na jiného padala.

A mě tím zničila

- svým zapomněním.

Znovu bych již nevyklíčil.