Posedlý vítr

když mě bolí tělo

Stopařka uprostřed noci
odpovídala na otázky větru, který ji šlehal do tváře své požadavky.

Když si sundala z tváře závoj právě nevěsty,
nastalo velké ticho a ona se podívala tam dolu, do propasti.

Poskytl jsem ji provaz, aby se jí lépe umíralo.
....ve větru

Posedlost kolemjdoucího strachu byl silnější,
skončili jsme oba v sobě, jako dvě holubice střemhlav letící.

---