Padáš

Padáš, a lidi zavíraj oči.

Jsou možná nudní, zato ty jsi svá

Ožralá, jetá a protivná

Tak nehrdá a ztvrdlá jako pitomá žula

Tak hloupá, a přes noc, co z tebe zbylo, jsi nula..

Oni tě znali – a tys byla báječná

Svůdná a překrásná, to kolem tebe otáčel se svět

Těch báječnejch dnů a tys v nich největší

A teď jdeš ke dnu, už jen kousek, dva, čtyři, pět..

Padáš

Padáš – když tu dotkneš se dna

A ode dna se odrazíš

Tak přece jen a konečně

Teď už se bát nemusíš

Teď už v tom jedem společně!!