Televize

Televize

Včera naši konečně koupili televizi. Pomáhal jsem jí vybírat, když nás prodavač prováděl mezi regály. Pak taťka ukázal až nahoru, na jednu z největších v obchodě, takže jí prodavač musel sundat zdvihačem. A když nám ji položil na sůl a zapojil do zásuvky, mamča mě pobídla ať ji spustím. Zmáčkl jsem placaté tlačidlo a z televize se vynořila ruka se záchodovým zvonem a začala máchat vzduchem jako kdyby chtěla něco vcucnout. „Ano výborně,tu bereme, Láďo!“ řekl taťka a vypnul ji, ruka zajela obezřetně zpět. „ Jestli si přejete, pošleme vám ji bezpečnou zásilkovou službou. Zítra by měla Dorazit k vám.“ Usmál se obchodníček. A tak když jsem přišel druhý den ze školy, taťka už ležel bezvládně pod televizí. Byl bez tváře a mrtvý, takže jsme ho odsunul nohou, sedl si před televizi a stiskl tlačítko. Vystřelila ruka se zvonem a jeho gumový konec téměř okamžitě našel svůj cíl-přicucl se mi na obličej. Cítil jsem podtlak. Ruka párkrát zvon ještě trhnutím přitlačila zvon ke tváři aby podtlak zvýšila. Chvilku se nepohla a pak prudce trhla zpět a vyrvala mi oči, rty, nos,obočí, zuby, jazyk,řasy ,víčka… Svalil jsem se na zem bez obličeje, bez citu a s prázdnou tváří. A konečně i s prázdnou hlavou.