Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Oxymóron

02. 02. 2009
3
9
2149
Autor
Bj.

Chybíš mi vždy, když sama jsem

a srdce mé tesknota svírá,

když vidím měsíc plout nad městem

a rána úsvitem zmírat.

 

Však chybíš mi, i když se mnou jsi,

v tu chvíli, kdy se den s nocí sloučí

a chci kol nás vystavět útesy,

neb vím, že ten okamžik skončí.

 

Takto se duše má sužuje,

něco v ní rodí se a něco hyne,

smutek se s radostí sdružuje...

 

 

Jakmile jeden den s druhým se mine,

zřím Tě  zas, srdce se raduje

a na chvíli směřuje k sofrosyné.


9 názorů

Dept
03. 12. 2014
Dát tip

Chybíš mi vždy, když sama jsem

a srdce mé tesknota svírá,

když vidím měsíc plout nad městem

a ráno ... jak úsvitem zmírá

jsem si dovolil - ze zahrádky :) jinak moc hezké


Bj.
07. 05. 2012
Dát tip
sofrosyné = uměřenost, řecky ;)

Athares
07. 05. 2012
Dát tip
Holka v ní nešťastná s láskou i bez lásky to nebude mít v životě lehký :-) Sofrosyné? Škoda, že na písmák chodí takoví nevzdělanci jako já, kteří neznají latinské výrazy nebo řecká jména nebo co to je, a tak závěrečná pointa vyzní do ztracena.

Bj.
04. 05. 2012
Dát tip
ano, uměřenosti, jako že nechci víc než můžu mít :) jinak to zmírání se nepojí k ránu, ale k měsíci ;)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru