Mezi námi (dospělými)

Každého z nás někdy něco bolí

všichni slyšíme svůj vnitřní hlas

přesto často hrajem jinou roli

sám sebou nebývá nikdo z nás

Deprese nás láme v kole

smutek vpíjí slzy do kavalce

někdy jsme nahoře, jindy dole

hra na hrdiny i na zoufalce

Každý na světě hledá své místo

nesmí to však být jen kecy u piva

stačí chtít mít v duši útulno a čisto

být čestný i když se nikdo nedívá

Mezi námi je tolik bolesti

lež a přetvářka často spolu jsou

všechno zlo pramení z naší hlouposti

sobecká ega se spolu nesnesou

Už od dob starých Přemyslů

lidé mezi sebou hloupé boje svádí

proč raději místo řešení nesmyslů

nemáme se jen prostě rádi

Do dětských let rádi vracíme se zas

tehdy jsme byli všichni čistí

kdo však je čistý dnes, kdo z nás?

Nikým a ničím si nemůžem být jistí.

V ulicích je spousta špíny

v našich duších ještě horší skládky

všichni nosíme si svoje viny

ven mezi lidi a zase domů zpátky

Čím více směřujeme kupředu

tím víc vzdalujem se od pokory

žádné záznamy si o tom nevedu

jen vnímám jak měníme se na potvory

Dá se to říci velmi jednoduše

ovládá nás sex, prachy, ego a chlast

A co takhle věci duše?

Ty by nás mohly zdržovat a taky zmást

Jsme tak silní, dospělí a sebejistí...

proč nějaké otázky bychom si měli klást?