J.Cimrman, Tušení souvislostí, Brněnské sympozium

kostýmy: všichni v bílých chemických pláštích, aby vypadali jako vědci a každý bude mít svou krátkou přednášku musí ji umět perfekně číst a NESMÁT se – suchá vědecká fakta

vědci budou sedět před obecenstvem v jedné dlouhé lavici a každý bude mít před seboustoh papírů nebo složku a bude se tvářit velice důležitě

obsazení :deset uklizečů, dvanáct vědců křoví, osm vědců postupně aktivních

scéna : jedna lavice bude vyvýšená a na ní se bude přednášet a za ní bude dataprojektor a plátno (samozřejmě na něm nebude za světla nic vidět)

deset lidí připraví stoly židle a ubrusy

uklizeči před prezentací umístí plakét p. prof. Polického

Obraz první

příprava scény: uklízeči připraví scénu

nástup na scénu: všichni vystoupí v přesných rozestupech a v housence se vydají k židličkám, když všichni dojdou k lavičkám zaráz se posadí.

předstoupí vědec 0 před všechny

Vědec 0: Letos uplynulo 55 let od chvíle kdy sir Edmund Hillary přinesl fotografii stop ve sněhu. (5 vteřin) Několik otisků nohy Járy Cimrmana ve sněhu na hřebeni Himalájí vzbudilo celosvětovou senzaci. Po 55 letech je však stopa poněkud vychladlá a my přestáváme doufat. Nepřestáváme však hledat. Stále nevíme ani vše o jeho minulosti. Snad dnešní konference pomůže osvětlit největší záhadu minulého a předminulého století. Poprosím p. prof (Vědec 1) a p. prof. (vědec 2) o příspěvek

Vědec 1 vstane a nastoupí za katedru. Vědec 2 nastoupí k dataprojektoru

Vědec 1: Vítám vás tady všechny, kteří jsme se tady dnes shromáždili při výročí slavného brněnského rodáka, můžu přímo říct, nejslavnějšího brněnského velikána, Járy Cimrmana. (1 sekunda) Pro těch několik kdo ještě nevědí oč jde, vše jen krátce vysvětlím. Jaroslav Cimrman je největší, dnes již pravděpodobně nežijící objevitel, vynálezce a průkopník všemi směry. Opomíjený, ale znovuobjevený. V čem tví tajemství jeho úspěchu ? Nebo ..,spíš jeho geniality. K dnešnímu dni již víme Jára Cimrman byl schizofrenik, což je nemoc která se projevuje i rozdvojením osobnosti. Ale nebyl by to Jára Cimrman, kdyby nebyl schizofrenikem mnohonásobným. Již dlouho se šeptá, a nakonec došlo i k vědeckému konsensu, že některé z jeho osobností se narodily právděpodobně v Brně. Můžete s tím polemizovat, můžete s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co s tím můžete dělat.

Vědec 2 spustí dataprojektor

Vědec 2: Na snímku za mými zády vidíte jediný dochovaný portrét našeho slavného rodáka. Je naprosto jisté, že tento muž je Jaroslav Cimrman. Přestože k nám stojí zády , označil jej jeho současník pan Vopička .Jeho ostrý zrak potvrdila paní Vopičková slovy: ….(luští z textu) Osla pozná i zezadu. (3 vteřiny) Všimněte si že Cimrmanovo –

Otočí se.(2 vteřiny) Ukazuje na plátno a korutí hlavou. Vědec 2 zašeptá něco Vědci 1 do ucha a ten pokrčí rameny , po třech vteřinách Vědec 2 pokračuje:

Vědec 2: Dnes už víme , že právě mnohonásobná schizofrenie byla původcem neutuchající činorodosti Jaroslava Cimrmana. Když totiž jedna část Járy Cimrmana, jedna jeho osobnost , spala , nebo odpočívala , jiná jeho osobnost bádala , překonávala rekordy, nebo vytvářela geniální umělecká díla. Biologové, zabývající se delfíny, u nich objevili podobné schopnosti. Jak je to možné, ptáme se. Jak je to možné ? A tady nacházíme podezřelé souvislosti. Cimrman byl jednou jedinkrát na moři, když se plavil na palubě škuneru Beagle. Namluvil sponzorům, že dokáže vypěstovat plemeno delfínů, které půjde dojit podobně jako domácí skot. Avšak místo křížení a zvyšování dojivosti delfínů se věnoval milované evoluční biologii. Přestože šlo jen o zástěrku, je Cimrmanova láska k delfínům z jeho deníků znát. Cinmrmanova plavba na škuneru Beagle brzy končí. Trvalo sotva několik týdnů a jeho cituplné postřehy plné evoluční biologie vystřídal rukopis do té doby neznámého geologa, Charlese Darwina. Rezervovaný geolog byl Angličan a místo experimentů s tvorbou nových druhů mořských savců a ptáků ,zvířata jen pozoroval.Proč génia nahradil neznámý a nezkušený student ? To se s jistotou nedovíme. Cimrman byl z nevysvětlených důvodů potupně vysazen v přístavu a musel se z Majungy na Madagaskaru doplavat pěšky do rodného Brna. Jak je to možné? Jak je to možné, ptali se biologové, když si všimli Cimrmanovy schizofrenie u delfínů. Můžeme jen hádat. Na druhé straně tato nová fakta možná osvětlují nepochopitelnou touhu některých brnňanů vybudovat ve městě delfinárium. Touhu, kterou nemůžeme vysvětlit jinak, než zděděnými geny po Jarynovi Cimrmanovi. Kromě jeho geniality zdědili patrně i jeho patologickou láskou k delfínům.

Vědec 1 a Vědec 2 důstojně odejdou, jakmile usednou

Vědec 0: Děkujeme. Poprosil bych p. prof (Vědec 3) o krátkou prezentaci.

Obraz druhý

nastoupí Vědec 3

vědec 3: Naši badatelé si dlouhou dobu lámali hlavu otázkou , proč známý český fyzik Jaroslav Cimrman neohlásil svůj náhodný objev žárovky, který naprosto prokazatelně zkonstruoval už v období před narozením T. A. Edisona, a dlouho před objevem elektřiny. Proč ? (zamýšlí se) Došli k závěru, že objev žárovky prostě považoval za banalitu. Nedůležitou. Navíc v poznámce pod nákresem zdůraznil nebezpečí konstrukčně primitivní žárovky pro globální oteplování. V té době Cimrman napínal úsilí k zhotovení modelu reaktoru v kterém nastřeloval limonádové atomy bublinkami. Největší problém mu dělalo, jak nahradí tehdy nedostatkovou těžkou vodu .(2 vteřiny) Nakonec použil větší množství lehké vody se sirupem. Upřímně řečeno , do doby, než se do projektu limonádového reaktoru pustil známý český fyzik Jára Cimrman , byly limonádové reaktory na Moravě v plenkách. Pikle konkurenčních sodovkáren však utvrdily tajnou policii tehdejšího Rakouska-Uherska, v domněnce, že Jaroslav Cimrman nevyrábí šumivý zdroj energie , ale limonádovou bombu. Tajná policie zabavila veškeré zařízení a budoucnost limonádovíého reaktoru vyšuměla do ztracena. Nebýt české malosti, tak mohl český národ dávno být špičkou ve výrobě obohacené kokakoly.

Cimrmanovy pokusy ovšem neušly pozornosti úzkého kruhu zasvěcenců. Za Cimrmanův zvláštní přínos pro fyziku si osobně Alfred Nobel vynutil, aby byl Jarin Cimrman oceněn. Bylo rozhodnuto, že za pokroky ve fyzice po Cimrmanovi komise pro udělování Nobelovy ceny v rámci úspor pojmenuje písmeno dzéta [céta],řecké abecedy.(pomlka 2vtečiny).

Ale když si členové komise pro udělování Nobelovy ceny uvědomili skutečný význam Jaroslava Cimrmana, nedalo jim to a pojmenovali po něm písmeno alfa.

Za mnou na tabuli vidíte velkou fotografii našeho učitele matematiky. Jask víme, přesná podoba Járy Cimrmanan není známa . I přesto, že nyní máme skutečnou fotografii jsme nuceni připustit že, Jára Cimrman je pro nás velkou neznámou. Mohl vypadat jakkoliv a je možné že byl vzhledem jeho všestranému nadání podobný profesorovi Polickému . Proto jsme na ukázku umístili symbolicky na tabuli fotografii pana profesora Polického, jehož přesnou podobu, díkybohu, známe.

Vědec 3 důstojně odejde, jakmile usedne

Obraz třetí

Vědec 0: Děkujeme. Poprosil bych p. prof (Vědec 6) o krátkou prezentaci.

Vědec 4: Je dobře zmapováno, že jedna osobností Járy Cimrmana byla starším bratrem Emila Zátopka. Světoznámého sportovce. Je sice pravda, že nepřeplaval jako první kanál La Manche. Nemusím vám doufám říkat kdo byl úplně první, kdo přeplaval kanál. Emil Zátopek měljako mladší měl plavat hned po svém bratrovi. Původně plánovaný pokus však vzdal , když viděl jak jeho starší bratr Jára Cimrman z chladných vod průlivu, leze po čtyřech a křečovitě opakuje jenom jedinou větu. Já si dovolím tu větu, která mnohým bude připadat snad i povědomá . Ta věta zní „ Já su tak šťastnej.“

Ale teď po tolika letech už je samozřejmě marné někoho obviňovat z plagiátorství. Jen bych chtěl zdůraznit, že jako starší bratr Emilovi šel Jára vzorem. Vzorem jehož kvalit se Emil Zátopek celou dobu křečovitě, usilovně ale marně pokoušel dosáhnout .

Je nepopiratelné, že Jára Cimrman zapsal do našich sportovních dějin. Je zdokumentováno, že byl vůbec prvním trenérem vodního póla u nás. První utkání ve vodním pólu jeho svěřenci nastoupili proti Srbsku a jednoznačně vyhráli. Srbští fotbalisté se do jednoho utopili. Dalším výsledkem bylo, že pobouření srbští fanoušci se neblaze pomstili na rakouském následníkovi trůnu.(4 vteřiny) Další, poslední, utkání brněnských vodních pólistů v egyptském Cairo, skončilo kontumačním vítězstvím pro nilské krokodýly.

vědec 4 důstojně odejde, jakmile usedne

Obraz čtvrtý

Vědec 0: Děkujeme. Poprosil bych p. prof (Vědec 7), p. prof. (Vědec 8) a p. prof. (vědec 9)

nastoupí Vědec 7

Vědec 5: Čapek zdánlivě geniálně ve své nepříliš zdařilé hře RUR , objevil pro svět slovo robot, přestože mu Cimrman vizionářsky radil použít slovo Windows .Díky své tvrdohlavosti jsme tak přišli o patent na slovo Windows, na kterém bychom mohli nyní postavit hospodářství naší země. Není tajemstvím, že v teoretické diskusi s přáteli byla Cimrmanovi často pokládána otázka jak je možné zjistit zda zvířata, nebo potažmo někdy stroje budou myslet a zda bude možné jejich inteligenci možné někdy srovnávat s lidskou. Cimrman vždy lišácky připomínal že jde o to zda je šálek zpola plný, nebo zpola prázdný.

Vědec 5 se posadí a Vědec 6 převezme slovo

Vědec 6: Není bez důvodu, že je Járyn Cimrman považován za předního archeologa, své doby, přestože většinu svého života důvody pro existenci archeologie popíral a považoval zkameněliny za podvrhy a hříčky přírody. Tato věda ho uchvátila až později,to když při cestě napříč státem Texas upadl do otisku nohy dravého praještěra. Jako nadšený lovec stopoval nebezpečného dravce ještě několik mil, ale našel už jenom ohlodané kosti. Legenda praví že jej v té chvíli překvapil dravec, ve kterém Jára Cimrman okamžitě poznal poslední žijící exemplář vzácného druhu pumy. Jako správný vlastenec poslal vzácnou vycpaninu jako dar Národnímu muzeu do Prahy. Když pak svůj exponát uviděl v muzeu ve Vídni, rozzlobil se a vycpaninu zničil, přestože věděl , že bude z vědecké obce za svůj čin vyobcován a jeho jméno navždy vymazáno ze všech pamětních desek. Přesto se jeho další objev, jeho jedinečný býložravý Járaptor aspoň na čas proslavil po celém světě. Cimrmanova archeologická hvězda zcela pohasla až ve chvíli, kdy se do špatně zkamenělého Járaptora pustil červotoč. Žárliví a rozzuření protivníci odmítli vysvětlení , že dřevěnění kosti způsobil nedostatek vápníku v období křídy a z Járaptora zbyla hromádka smrkových třísek. Přes zášť kolegů k jeho metodě výroby zkamenělin učinil Jára mnoho důležitých nálezů . Z jeho pilné sběratelské činnosti však dnes zůstalo málo. K většině cenných nálezů se totiž postupně přihlásili jejich praví majitelé a zbytek zabavila mstivá rakouskouherská policie.

Vědec 6 se posadí a Vědec 7 převezme slovo

Vědec 7: Není oblasti kde by česko- moravský génius nezanechal svou stopu . Už v začátcích, v éře   němého filmu, dokázal Jára Cimrman odhadnout jeho možnosti a vrhl se do filmové produkce. Brzy mu však došly prostředky i na vyvolání negativů a proto se orientoval spíše na témata z naší historie. V tomto svém období například zfilmoval vůbec nejdelší němý film u nás ,dvouhodinovou výpravnou epopej Doba temna. Přes relativně vysokou návštěvnost tohoto vlasteneckého dramatu rakouské úřady film zakázaly protože údajně ohrožoval dobré mravy. Pronásledování neunikl ani další Cimrmanův němý film Zvuky noci . Po absurdním obvinění, že hluk při promítání narušuje statiku budovy, byl zakázán.

vědec 7 důstojně odejde, jakmile usedne,

Vědec 0: Podobně jako po supernově, která při explozi ničí vše, i po Cimrmanovi zůstalo v české historii prázdné místo. Úkolem nás vědců je vypátrat, zda někde uprostřed nenajdeme nesmrtelného génia.

všichni vědci se zvednou a v pravidelných rozestupech v housence odejdou

uklizeči vše odnesou