Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBeznázvá beznaděj
03. 03. 2009
0
0
600
Autor
Anduš
Slza stéká po touze,
touze,jenž se při úplňku zbavila života,
touze,která nikdy nenaplněná upadá do smutku a zoufalství.
Hvězdy po uzření této smrti opustily zemi
zbylo jen pár zrnek hvězdného prachu.
Z úsměvů už jen slzy jest.
Slunce bylo prokleto,
láska bez rozmyslu zničena.
Místo snů jsou jen noční můry.
Měsíc si z hecu probodl srdce andělským třpytem,
štěstí vyměnilo motýlí křídla za dračí.
Svět zahalila tma,
tma čekající na znovuzrození.
Svět je pohřben pod vlastní nenávistí,
utopen ve vlastních slzách.
A pláče...
Pláče dál a dál
bez očekávaného konce.
a lidé chtějí žít...
oni chtějí...
Touha je pro ně dávno neznámá.
Jediné oko pro ni nepláče.
Chudinka v koutě pohřbena,
zhrozená ze sebe sama,
a touží opět toužit....
touze,jenž se při úplňku zbavila života,
touze,která nikdy nenaplněná upadá do smutku a zoufalství.
Hvězdy po uzření této smrti opustily zemi
zbylo jen pár zrnek hvězdného prachu.
Z úsměvů už jen slzy jest.
Slunce bylo prokleto,
láska bez rozmyslu zničena.
Místo snů jsou jen noční můry.
Měsíc si z hecu probodl srdce andělským třpytem,
štěstí vyměnilo motýlí křídla za dračí.
Svět zahalila tma,
tma čekající na znovuzrození.
Svět je pohřben pod vlastní nenávistí,
utopen ve vlastních slzách.
A pláče...
Pláče dál a dál
bez očekávaného konce.
a lidé chtějí žít...
oni chtějí...
Touha je pro ně dávno neznámá.
Jediné oko pro ni nepláče.
Chudinka v koutě pohřbena,
zhrozená ze sebe sama,
a touží opět toužit....