....

Občas zůstáváme v evztazích, které nám už nic nedávají, jen proto, že se bojíme odejít...

Pokaždé když se vracím, vidím tě jen odcházet
a s tebou všechno co mi kdy bylo vzácný.
Zůstává prázdno, hledám ho okolo,
ale je jen ve mně.
Dny, měsíce, roky - pořád tam bylo.
Nechci ti ubližovat, tak se snažím vzdorovat,
ale už nevěřím, že se něco změní

Já už nevěřím, že se něco změní

Nějak se nemám k odchodu i když bych měla,
slyším to sama sebe říkat.
Zůtávám, ačkoli měla bych jít,
Zůstávám, ačkoli nevěřím, že se něco může změnit.

Já už nevěřím, že se něco změní

---