Vážení

a co toto?

                        
Vy,
co si hrajete na nejlepší přátele,
a zradíte ve chvíli, kdy to člověk
nejméně čeká,
Vy,
co si hrajete na doktory,
a naději ztrácíte při prvním setkání,
Vy,
co si hrajete na právníky,
a pro kapsu plnou úplatků nevíte kam
dřív skočit,
Vy všichni,
co přehlížíte nedostatky, neštěstí
a vidíte jen zdánlivá smích a zpěv,
ODSUZUJI vás ve věci
LIDSKÉHO TRÁPENÍ. Povstaňte
a vyslechněte
svůj soud.

Vážení,
ano, volám i vás,
tam v těch maskách vzadu,
jste jako potok,
do něhož jeden z vás nalil jed,
jako škraloup na zkaženém mléce,
jako zapálená cigareta - odpad.
Neodčiníte, co již jste napáchali,
nyní je řada na vás.
Budete vězněni v chladné místnosti
stinného žaláře, však bez oken, cel,
ba i zámků a mříží, v žaláři,
jež nazýváme ,,ztracenou lidskou
duší."

---