Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jak sem přestal být pesimistou

25. 03. 2009
0
0
413
Autor
calif.350

Jen mě zajímá jestli se to někomu bude zdát vtpné, psal sem to na školním webu spolužačkám.nepovažuji se ani za začínajícího spisovatele nebo něco podobného. čistě sondáž :)

Spařte berle! jak by řekl můj letitý kamarád z restaurace Sokolovna Martin Sklenář. nikdy sem smysl tohoto v naší grupě jeden čas velmi oblíbeného pozdravu nepochopil, ačkoliv se mi vryl do pamětí až někam za nejhlubší mozkový závit mé podprůměrné mozkovny.

Toliko na úvod. Nevím jak Vaše drahé polovičky ,ale od té mé mi bylo vytknuto že prý jsem hrozný pesimista a taktéž negativista. Chvíli sem se sice bránil ,že za to mohou ma středoškolská léta strávená ve třídě plných prsatých bytostí které se pohlavím velmi lišily ode mě a hlavně to, že žadná z těchto bytostí mi nikdy nedala!!! a proto že sem zahořkl, leč má slečna odvětila že sem určitě " vošukal půlku třídy a druhá že měla dycky zrovna krámy" nebo něco v tom smyslu......což sem se ji marně snažil vysvětlit,ale po tom co sem jí jednou ukázal na fotografii Martinu Švajkovou nad jejíž hlavou bylo propiskou napsáno "stejně tě dostanu!" mi to nevěřila už vůbec ,a fotografii mi prý vrátí až pořídím tajnou nahrávku ze školního srazu na kterém se mám hlasitě ptát každě zvlášt " a že sme si to spolu tenkrát užily vid?" podle počtu facek prý pozná jestli má pravdu ona nebo já.......takže na sraz nejedu protože bych s opuchlym ksichtem neviděl na silnici......

Nejsem si jistý jestli sem se stal zahořklým mrzoutem až na střední, je možné že nemoc tato projevila se u mě už v ranějším věku. Maně vzpomínám kdy se moje škodolibost projevila v plné míře poprvé. Jsem totiž mimo jiné prý i velmi škodolibí, a usměv na mé tváři prý vykouzlí jen nestěstí druhého.Nedivím se už, že mou drahou Vladěnku, jak se můj andílek jmenuje,nepobavila historka s mým letitým přítelem Ládou Zachem, jenž mě pak jako kámoše a spolupitele odkopl po tom,co se bláznivě zamiloval do nezletilé dívky kterou omámil svým mužným tehdy osmnáctiletým tělem...... Příhoda o které mluvím odehrála se v parku kde sme s ostatními výrostky popíjeli krabicové víno, případně pivo z kýble s kterým sme chodili pro pivo do protilehlé putiky šesté cenové skupiny.

Do parku tohoto chodili i malí lidé, děti se jim říká, tak dvanáctiletí budoucí výrostkové hrát rádoby fotbal, branky měli z dvou cihel položených na zemi, jejich hrací plocha nám silně překážela v cestě do oné putiky a často nám i štouchly do právě neseného pivního kýble což Láda velmi těžce nesl a budoucí výrostky svým láteřením priučil pár hrubých slov, vesměs se jednalo o pojmenování pohlavních orgánů.

Takže jak se toho fotbalového mužstva zbavit? Jednou večer když park osaměl a my si tak sedíme frajersky na opěradle lavičky se Láda zadíval na branku z cihel, vstal, došel k ní, stáhnul kalhoty a......vysral se přimo doprostřed oné branky.......

Druhý den sedíme opět na svém místě a již se přibližují budoucí výrostci s kopačákem od vietnamců co kůži nikdy neviděl.....brankář se staví na své místo-následek včerejšího Ládova počínání nevidíc-chvíli se nic neděje protože umělcům se nepodařilo na bránu vystřelit, avšak najednou z chumlu letí krásná rána akorát tak do rukou, hrdiný brankář překvapen nenadálým útokem skáče po míči tak jak to viděl v telce u Petra Čecha, padá zády na zem, vítězně držíc míč, jeho záda v tu chvíli pevně držela onu nechutnou věc z včerejska přes kterou nebylo ani možno poznat číslo na dresu.....smáli sme se asi tak půl hodiny až nám zvětralo pivo.......stačilo pár podobných legrácek a hřistě se přesunulo na druhý konec parku daleko od naší lavičky.....

No řekněte, vy byste se nesmály?????? když sem se smíchem tohle odvyprávěl Vlaďce nesmála se ani trochu :( dejte vědět kdo se smál at vim jestli jsem opravdu jen já tak zlomyslný.....

Dobře možná sem trošku škodolibý a možná i pesimista, ale sem to pořád já......když jdem po ulici a vidím ten bordel všude kolem tak na to prostě musím nadávat, když dědek leze půl hodiny z tramvaje až mu dveře přiskřípnou ruku musim se smát, když mi někdo odře zrcátka na béemváku tak holt zbytek dne nadávam.......

Leč v rámci spásy našeho jinak harmonického vztahu sem byl nucen slíbit že se změním, ano já škarohlíd hodlám být krutým optimistou. A basta.

Už žádné nadávání na to že zdražily startky, ani na to že trávníky jsou plné macatých exkrementů od psů jejichž páníčci jsou líní to uklidit, ani na to že Čunek je vychcaná svině a na nic se mu nepřišlo a dál si žije z mých daní které taky občas platím když zrovna pracuju, ani na to že věčně nemám prachy na pivo o drahé dovolené v luxusní destinaci kdesi daleko nemluvě, žadný smích nad maníkem co vyběhne z tramvaje někdo na něj zavolá,on se otočí, něco na něho kričí pri tom běži dál az se prastí kebulí o lampu, nic takového....

Jo a taky schodím ten pupek, není hezké když se sprchujete a pri pohledu níže se nemůžete ujistit jaký jste chlap.

Místo piva začnu pít víno a místo startek kouřit Marihuanu, podporuje dobrou náladu a optimismus. Uvažoval sem rovnou o heroinu, ale to je prý pro začátečníka velké sousto a slyšel sem i nějaké jistě plané řeči o jakési závislosti na tomto produktu.....

Tak, to se mi ulevilo, to sem se krásně vykecal a ještě procvičil psaní všemi deseti, pí Kymplová by měla jistě radost a hned po tom co by pokárala Veroniku Pilátovou by mě jistě pochválila a dala mi nejlíp dvojku.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru