Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

pojď zimou rozjařeně létat

25. 03. 2009

1888

Autor

mořský koník

...zoceleni

nakreslíme prstem vzkazy do vesmíru

zvukem petard hlasy neoněmí

doháníme vlastní metastázy

vdechujeme síru

a vypouštíme zraňující slova

zranitelní démoničtí polobozi

ve svých ulitách se pokoušíme schovat

velmi strozí

krvavý nach zdobí naše splíny i bolesti

na žebrech nám vybrnkává melodie

věčně vprostřed rozcestí hledáme dech

a kde zelenější tráva...

tak nějak přežíváme... a žijem

.

19 názorů

tak třeba o týdle už, milý Julku (kostrbatého Julese necháme v klidu odpočívat u martinez :o) ani nevím že sem ju napsala... teda že se mi napsala... díky za připomenutí (slova si většinou nevybírám, choděj samy) :o)

Jules_Fernet

21. 08. 2009

Dát tip

smíšené pocity, dojem jakési nevyváženosti, nejsilněji na mne báseň působí v místech, kde nejsou tak silná slova

guy

01. 04. 2009

Dát tip

avox

28. 03. 2009

Dát tip

a za cizím plotem i kytky kvetou nějak víc... :-) */

Květoň Zahájský

26. 03. 2009

Dát tip

Tráva je zelenější vždycky na druhé straně řeky.

Muamarek

26. 03. 2009

Dát tip

Život z dílků přežívání skládá se jak čáry v dlaních, jako vesmír z děr a hvězd... Život, který často raní a je často k pousmání, jednu skládá z mnoha cest... Jímavé a silné :-)) Marek