Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZkurvenec
27. 03. 2009
1
2
671
Autor
Jolly
...
Zkurvenče!
Trocha hořkosti.
Pak trochu masa od kosti.
Pak trochu modřin pod kůží.
Pak zabořit nos do růží.
Pak utírat růž skutečnou.
Utěrkou bílou bezděčnou.
Pak prorazit kost lebeční.
A obléct černou smuteční.
Pak čekat spánek věčnosti.
A nedočkat se radosti.
Věčnost tě nechce, tak se těš
a zotavit se rychle běž,
aby zas…
Zkurvenče!
Cos to dělala!?
Kde jsi to pořád běhala!?
A kdo byl s tebou, kdo tě nes!?
Pověz! Já musím. Je to běs.
Neříkám pravdu. Radši lež.
Pravda se platí. To mi věř.
Prohlížím líčka, do modra.
Prohlížím podpis od zlobra.
Na prázdném stole prázdná já.
Vím, že jsem kdysi plakala.
Však je to dávno, celý věk.
Co před má kolena si klek
a řek…
Miláčku (Zkurvenče!)
Nechceš si mě vzít?
Budem si spolu krásně žít.
Mít spoustu dětí, krásnej dům.
Na oběd chodit k sousedům.
Snesu ti třeba celý svět,
představ si tolik šťastných let.
Ty víš, co cítím, znáš mě víc,
než vlastní matka, co dál říct…
Tak vem si mě, má bohyně,
má láska nikdy nezhyne,
budu tě milovat a ctít,
a nikdy nebudu tě bít.
A já…
Zkurvenče!
Kytky do vázy.
On je pak stejně rozhází.
A přivoním opět si k nim,
až bude dobývat můj klín.
Ta vůně zase dodá mi
snad chuť nespadnout do jámy.
Tam kde spí Věci bez očí,
bez hlav a vlasů, otočí
na mě svůj zájem, bez kostí,
od příčetnosti oprostí
mé tělo, sladké bláznovství
zahoď vzpomínky do množství
nicoty…
Zkurvenče
Sedím na splavu,
jak Viktorka, a neplavu.
Však ani plavat nebudu,
pode mnou řeka osudu.
Jsem pramen, co jí dává pít,
jsem počáteční monolit,
a jsem poslední troubení.
Vidím červené vroubení
na látce svého rukávu,
jsem nahá, čistá, bez hávu.
Až řeku zcela naplním,
pak v nicotě se zavlním
a poplavu…