Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePost Scriptum
27. 03. 2009
33
21
3500
Autor
Robinia
Až se vrátíš budu jen nedopitý šálek s čajem budu jen šátek zapomenutý na opěradle Žijeme hnaní kopyty času tak těžce hledáme společná nadechnutí v galerii krásných chvil tak těžce se setkáváme Až se vrátím zabloudíme jen tak mimochodem do společného mlčení Tak tiší
21 názorů
Uprostřed se trochu zaškobrtlo na plovoucí podlaze a stalo se "mužským", ale jinak je tvá poetika smutně něžná a nepříjemně pravdivá.I když proč smutně....Ale na tip i typ to určitě je.Škoda, že takových tu není víc.Ostatně stačí se podívat, kolik už máš ohlasů:o)
možná bych spíš použila v druhé sloce sloveso ve tvaru "hnáni", jinak pěkné*
Nádhera! Krásné obrazy, naléhavost a nálada plná touhy. "Žijeme hnaní kopyty času" T*************
Delfín se taky vytáhl*
mořský koník
27. 03. 2009Adriana Bártová
27. 03. 2009
Já děkuji Ti za pozvání,
budu se snažit přijít včas!
Že chceš to, netušil jsem ani,
svým spěchem pohltil nás čas...
Život pádí jak koník bílý,
žene se tryskem dál a dál...
Je strašně těžké najít síly,
co zbrzdí jej, by chvilku stál
a dovolil nám jen tak lehce
kochat se druhým, Láskou svou...
Ten hřebeček se vracet nechce
již nikdy zpátky stopu svou...;o)))