Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se08
Autor
Vincenzo
08
Víla, tancuje bílá a k tomu zpívá,
točí se pořád dokola.
Stmívá se v lese, stmívá,
ve tmě se skrývá
postava skrytá docela.
Dívá se, na ni se dívá,
jak je tam bílá,
ona ho spatří,
nastane chvíle zmatená.
V tu chvíli zastavil se čas,
jejich pohledy setkaly se
a všechno světlo někdo zhas,
stáli tam ti dva na mýtině.
Oni tam stáli, dívali se
a jejich duše zmatený
už asi navždy spojily se
a cesty ven jsou zavřený.
Stal se z nich kámen, kámen, kterej tam doteď stojí,
kámen a v něm, a v něm jsou oba navždy svoji.
Ta chvíle ticha, ta temná chvíle rozhodla to.
Rozhodla navždy….neuváženě celkem vzato.
Neznali se, spatřili prvně svoje tváře,
ty tváře ve tmě a tma je dohromady sváže.
Ten příběh skončil, skončil tak rychle jak začal.
A já bych se nejraději lítostí nad jejich osudem ROZPLAKAL!