Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZtracená
27. 08. 2001
3
0
1284
Autor
Dalmatika
Tmavými podchody kráčejí opuštěné duše.
Tiše míjejí své vlastní životy
tak jako mi ty jejich.
Ospalým předměstím bloudí stíny zatracených milenců a toulaví psi.
Vyjí na měsíc svou vlastni zoufalost.
Ve své pošetilosti se snaží zaslechnout odpověď noci.
Mléčná dráha se třpytí jak oči mrtvé Kleopatry vyryté ve zlatě.
cup_of_tea
02. 09. 2001
Ano, tohle není epická báseň, jak se tomu pojmu obvykle rozumí ;-).
A dále: už Bhati Tě upozornila na hrubku. Je to v aréně, tak ji, prosím oprav.
Jinak je to napsáno dobře, Tvé obrazy jsou silné, možná by to chtělo některá omšelejší slovní spojení (opuštěné duše, míjení vlastních životů) nahradit jinými, ale to přijde se zkušenostmi ;-).
Jako celek to drží pohromadě velmi dobře, představy na sebe dobře navazují.
Závěr je velmi pěkný svým nápadem, snad by mohl být zvolen šťastnější slovosled nebo rytmus, ale rozhodně převládá dobrý dojem.
*
P.S. Je podivně rozpolcené dát něco do arény a zaškrtnout "nestojím o hlubší kritiku" - tyto dvě věci si totiž odporují :-)).