Ajznboňákův sen

Cesty jsou kolejiště vzpomínek a snů

výhybky odvádějí marné pocity

návěští padá na tvé pokušení dnů

a chrání útočistě, noční ulity.

Banket je taky  stezka po trati

alejí sloupů můžeš jak chceš jít

koleje ubíhají až se vytratí

na horizontu nacházejí klid.

Krajina lásek a poztrácených vět

vlaky je donesly z hájů březových

jednou tu řekl kdosi, že tohle je svět

a zpíval pak o plástvích medových.

O  louce korálků a vůní všeho druhu

brzy je otrhal, odeslal do nikam

obrátil zrdcadla, vyšisoval duhu

můžeš to všechno hledat

zase jenom  sám.

Cesty jsou …