Suterén

 

Den kolikátý v pořadí

je utracený

smyslů zbavený

ze svého suterénu

dívám se tu na ženy

se tu dívám na ženy.

 

Ze sklepení se už těžko padá

  tady se jen nastavuji záda

nohám i ňadrům oněch žen

pošlapán, milován, zneuctěn.

 

 V těch katakombách

vyhlížím  teď z nich  

tu první

 tu  z posledních.

 

Byla se mnou  tak bledá

a nikdy nezpívala

moje cédury

ráda tu se procházela nahá

 měla taky ráda růže

nehrál jsem jen  roli muže

 byl jsem  jí vlastně vším

odrazem v kaluži

i kruhem na jezeře

dodnes ty růže

na liché okno přináším

dodnes ty růže

cloní její dveře.

.

Chvíle už se nenakloní

 přes okraj

nesvítí tam tvoje kůže

…

 

chvíle už se nenakloní přes okraj

nesvítí tam bílá kůže

….

dodnes ti růže … přináším

 

Den kolikátý …

                                                    

 

 

 

 

 

 

 

---