Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMare Nostrum
Autor
Dalmatika
Pokud by měl někdo problém pochopit, co tím chtěl básník říci, omlouvám se, ale je to určeno člověku který jediný to chápe. Nebo lépe řečeno, mohl by chápat, kdyby chtěl.
Trosky minulosti měním v potrhanou budoucnost.
Část té skládačky mi chybí.
Kousky které mám jsou černé.
Sestav obraz pestrý z nich.
Vidím v očích modrou duhu, černé háky po hvězdách.
Přistup blíže tmavou mlhou, vydej se dál po cestách.
Dojdeš k černé sluji dvojí, mříže kryjí její kraj,
vejdi s klíčem nefritovým, v mysli ti ho daruji.
Louče svítí dvojí slují,
tenké světlo plamene,
měkká ocel je teď tvojí,
necháš mříže zavřené?
Světlo kane z kamene.
Tvoje skládanka je bílá.
s ostrou črtou v náznacích,
je-li celá nevím jistě.
To mi musíš říci ty.
Černá šmouha na mých řasách,
poznamená tvoje rty.
Chceš-li, sehni hlavu v bráně,
vejdi dveřmi představ sem,
možná najdeš tisíc tváří,
nebo stíny na spáncích,
slíbej slzu z brány stráží,
pak ji světlu otevři
.