Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vyznání

29. 08. 2001

1173

Autor

Dalmatika

Nejsem rovna slovům básníků, jež o lásce už staletí pějí, nemám ladnou linku malířů, o jejichž utpení jen obrazy vědí, a přece. I já chci vykřičet do světa, co ni šeptem mu neumím říct. Proto suďte mne mírně, jsem přec jen poeta, kterého láska už věky trýzní.

Chtěla bych tě líbat na víčka,

vnímat tvé paže a lásku v chviličkách

Chtěla bych tě líbat na ústa,

cítít tvou chuť a nikdy už neustat.

Chtěla bych se dotýkat tvého těla,

jen jednou v životě smět být tak smělá.

Chtěla bych ukojit věčný hlad po lásce.

oddat se osudu a třeba i oprátce.

Chtěla bych cítít tvé polibky do vlasů,

tvé ruce na ňadrech a dolů od pasu.

Chtěla bych naděli na lásku na něhu,

chtěla bych dát tobě co jinému nemohu.