touha

... jsi prostě pohádkou,

co potkal jsem znenadání,

netušil jsem a nemněl zdání,

jak pohled tvůj mne pohladí,

sálá z tebe cit - jen tak,

a není ten,kdo přijal by ho bez vyzván.

Jsi hvězdou,která září v dáli-

tak nedostižná a přec blízko.

Snad zlobím málo-chtěl bych víc,

jen proti citu néní léku jiného,

než lásku touhou zahalit,

touhu láskou vyvážit.

Zlato míň než srdce plné něhy váží,

něhy kterou nemáš komu dát,

a raději svou mluvou-tichou,řekneš:jdi už,

místo - měj mne rád.