Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nová svoboda

20. 04. 2009
1
3
299
Autor
Mališka
Slunce svítí nad potokem,
já už nejsem tvým otrokem.
Třpytím se a směji se,
na louce já schoulím se.

Vítr šeptá moudré verše,
já se dívám na mravence.
Modrý květ štěstí zvoní,
stébla trávy lehce studí.

Při vůni růží usínám,
své duši tiše zazpívám.

3 názory

kunka
21. 04. 2009
Dát tip
súhlas s Marekom, od viazaných veršov to má kvalitou rýmov ďaleko

Muamarek
21. 04. 2009
Dát tip
Nálada by i šla, ale vázaný verš? Zkus možná volný. Pasoval by sem. "Potokem" x "otrokem" by se i rýmovalo, ale když se mrkneš na rytmus už: "nad potokem" x "Tvým otrokem" a nepřízpůsobuješ intonaci, pak přirozená intonace jde proti plynulému rýmu. Dvakrát "se" pod tím, také zrovna neoplývá nápaditostí. Ale jako miniaturka je to milé :-)) Marek

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru