Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Možná

26. 04. 2009

1123

Autor

25veronika3

Proč to děláš? Moc dobře víš, že mi to ubližuje. Víš že nechci, abys mi tvrdil, že mě miluješ. Tohle slovní spojení nesnáším. Je to něco, co ty nedokážeš vyjádřit. Tvoje láska vyjde na povrch jen každé to ráno, kdy si přijdeš pro to, co jediné ode mě žádáš. A já ti vyhodím. Už zase. Nedokážu říct ne, protože vím, že kdybych řekla ne, ty odejdeš a já budu zase sama. Sama v tomhle smutném pokoji. Můj polštář už má slz dost. Nechce vidět další. Ne. Raději ti pokaždé vyhovím a budu vědět, že mě alespoň trochu potřebuješ. Budu vědět, že se vrátíš a já tu nebudu pokaždé tak sama. Takhle tě budu mít alespoň chvíli u sebe. Nikdy bych tě nedokázala odmítnout. I kdybych byla tisíckrát silnější, moje veškerá síla se promění v prach, když se mě dotkneš, když na mě promluvíš, když se na mě podíváš. A já se zase propadám hluboko. Možná to nevnímáš tolik jako já. Pro tebe je to přeci jen pobavení. Možná..si ani neuvědomuješ jak často o tom přemýšlím. UHM. Už zase. Už zase se nad tím v duchu trápím a zvažuji všechny možnosti. Pokaždé si připravím, co ti řeknu. Kam se to ztratí, když vejdeš do dveří? Tohle přece není fér. Je to osud? Proč zrovna já?

Stačí tohle někomu? Možná…tohle slovo nesnáším.