Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTvým očím
27. 04. 2009
2
1
764
Autor
illupai
Tvým očím
V záblescích intuice
štíty starých domů
a inteligenci mraky
propadly se vzdechy
a brzo kapky na ně,
na televizní antény
v mžiku okamžiku
poslechni,
záblesk slunce.
V záblescích starých domů
starými žluklými štíty
jsem pozorovatelem za sklem,
sušáky prádel.
Jsem.
Vědomým pozorovatelem,
Já jsem.
Písni poslechni -
vnímám pučící rostliny
zarostlého jara holé nářky.
Včera jsem s tebou rozmlouval v duchu,
aby jsme byli zase Já.
Naštěstí všechna křivá slova přestala trčet
a já zas odpouštím všemi tvými dopisy.
Odpouštím tvým očním cestám -
které nelze uchopit.
Jsi fakt líbezně a kurevsky krásná,
Jsi mým zrcadlem.
V záb-záblescích intuice
štíty starých domů,
připouštím svojí vole samotu.
Pustit se,
a být plně přítomen.
Vědomě pozorovat svět, jak dýchá.
Stromy brečí.
A to je krásné.
Holuby klečí,
a lidi -
Všechny jejich slova míjí cíle jak slepé šípy.
Jsme,
šípky u cesty.
Jsme,
nejsme,
jsme.
Nádech, výdech, pomlka -
22. 4. 09