Life of schyzophrenic

Rychle jsem odhrnul deku a posadil jsem se. Pein, Shiori, Christina. Pein, Shiori, Christina. Jak spolu tyto tři věci souvisely? JAK MOHLY? Prohrábl jsem si krátké vlasy a podíval se na sebe do zrdcadla. Seděl tam čtrnáctiletilý kluk s vráskami na čele z úpěnlivého mlčení. Promnul jsem si oči a zakryl si je. Christina, Shiori, Pein. Co to je? Co to může být? Protřepal jsem hlavou od myšlenek a došel k zrdcadlu. Dotkl se ho jednou rukou a zavzpomínal, abych si mohl vše přebrat v hlavě...

Christina, modrovlasá dívka věčně zadumaná v knihách, přišla tento rok do nové školy. Stejně tak se tam s ní objevila i holka(všichni jí říkali Vampírka, protože se nidky neukazovala ve dne)jménem Shiori. Bylo divné, že jediný, kdo nejevil zájem Shiori poznat, byla právě Christina. A Christina - postupem času to začalo být trochu divné - se nikdy neukazovala v noci. Třída to považovala za šprtounství a snobství, když řekla své tajemné:,,Nemohu Shiori vidět, i kdybych chtěla. Musím se učit, ale dejte na mě, Shiori tam určitě bude." A tak se také stalo. Když se občas Shiori neukázala ani v noci, Christina to vždy věděla a řekla to ostatním předem. Lidé jí začali podezřívat. Všichni se jí vyhýbali a více se vázali na Shiori. Ovšem, když někdo před ní mluvil špatně o Christině, Shiori se náhle z večírku vypařila a Christina se pak druhý den neukázala ve škole. Když pak po týdnu přišla s oteklýma očima, ale s úsměvem, všichni se na ni otáčeli. Nikdo nic nechápal. A mě to došlo. Úplně všechno.

I když byly 4. hodina ranní, oživl jsem. Oblékl jsem se, jak nejrychleji jsem mohl, a rozběhl se na večírek. Nebyl od mého domu daleko. Vstoupil jsem na večírek a začal se rozhlížet.
,,Shiori! SHIORI!" zakřičel jsem. Když jsem našel tmavou postavu ve světlech reflektoru, prodíral jsem se mezi lidmi a uchopil ji za ramena.
,,Shiori! Tady jsi. Já..já.." Objal jsem ji zcela proti mé vůli. Kéž by věděla, že vím! Stiskl jsem ji pevněji a kapky slz jí kapaly na šaty.
,,Crittere, co se děje?" zašeptala mi do ucha a objala mne také.
,,Já..já vím..vím..kdo jsi." Po mém koktavém, ale zřetelném výstupu sebou trochu cukla.
,,A kdo podle tebe..jsem?" Z jejího hlasu vyzněl strach a zároveň zvědavost. Jako by sama nevěděla, kdo je.
,,Ch..ch..christino.." zachraplal jsem a obemkl ji, když sebou začala cukat. Pak mi přímo do ucha zašeptala:,,Je to naše tajemství. Nikomu to neříkej." Pak jsme se společně vypravili pryč. Od všech těch lidí, kteří nechápou tu dívku, kteá chtěla být jiná. Která chtěla mít dva životy. Která milovala kluka jménem Crittera.