proměny

Proměny světa a lidských srdcí....

někdo umírá a někdo se rodí.....

smutné ,opuštené, tajemné místo..

místo, které člověk nevyhledává,

místo, kam se vrací s bolestí a vzpomínky

místo, kde je slyšet občas tichý pláč

Vyšehradský Hřbitov.

odpočinek pro mrtvé.

Tam se v kleče modlí mladá žena,

tam starý pán něžně otírá mramorovu desku

a tam jsou květiny a věnce a vůně vzpomínek

a trikolora objímá kamenného anděla

a plamínek svíčky říká...nezapomeň...

a támhle vzadu zeď.

vysoká,zděná,pevná ,milosrdná, jako náruč Boha.

obemyká poctivě celý hřbitovní prostor,ochraňuje mrtvé před zraky bezcitných lidí,

poskytuje soukromí pozůstalým.

ale já vím, že skýtá bezpečí i živým.

Ta proměna..

obejdu pár metru a je tu jiný svět.

neuvěřitelné..metr od sebe a dva rozdílné světy.

pláč střídá dětský smich,

šed mramorových náhrobku vystřídala prudká červeň jeřabin a dětských svršků

a tam se míhají dětské obruče v divokém rytmu,

tam na pisku si mimi staví bábovičky a tam malý rytíř mečem poráží velkého draka:-)

tamhle maminky štebetaji o plínkách a co ten jejich maličký už umí,

větřík jim bezstarostně pročesává vlasy a ptáci ve větvích cvrdlikají.

Hele, holub támhle na soše:-)

pozoruje oba ty světy,které on, z výše vidí.

na jedné straně zdi smutek, pláč, chlad.stáří a smrt

na druhé smích, radost, mládí a začátek.

tamti maji vše za sebou

ti druzí zase před sebou.

dva světy.....krůček od sebe......

a tak to má asi být......