Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePocta prokletým básníkům (a ožralům)
Autor
Dino
Básničku jsem napsal, když mi bylo 16, dost jsem se ožral, bolela mě hlava, nemoh jsem spát, taxem psal. Víc básní jsem nenapsal. Ježiš, to už je let ;-) Klidně kritizujte ... na své tvorbě nijak nelpím. PS: Ještě jsem napsal hafo povídek, během večerů v hospodě.
Těžká jsou opilcova rána
kdy vše v temnotu se ponoří
přichází sama, nevyzvána
rána se Sluncem, co nezáří
Vznášíš se někde v stratosféře
a připadáš si jako tryskovej pták
ale znenadání, nečekaně, jsi na dně, moře?
piješ, dýcháš vodu, cos nikdy neměl rád
Piješ, dýcháš, močíš do ní
chce se ti v ní i spát
bylo dnes? včera? nebo loni?
nevíš a máš všeho akorát
Plazíš se na břeh, ruce zkrvavený
hlava bolí, z vody? Snad...
jak je možný, že tvý tělo statný
dovolilo abys do té vody pad
Končí jedno z tvých věčných rán
z noci, z té nepamatuješ si nic
stojíš před zrcadlem, sám, nepoznán
pak zvracíš a nadáváš, nikdy víc
Jednou stejně přijde večer, a po něm noc
ty zkusíš znovu přiblížit se bohům
cosi nad tebou má magickou, nesmírnou moc
která pomine až políbíš zespodu nebožskou nohu