Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Poprvé...

15. 05. 2009
0
14
2734
Autor
Azirafal

Byl vlahý podzimní večer a já se právě chystal na svou první lekci tanečních. Jistě, v mých 20ti letech Vám to může připadat poněkud zvláštní, do tanečních se chodí o pár let dříve myslíte si, ale mě to tenkrát nijak zvlášť nevadilo. Pln očekávání ve kterém se mísila nedočkavost s podivným strachem, že budu vyčnívat z davu a nebudu sto si s těmi ,,dětmi,, rozumět jsem vyrazil na cestu.

            Venku foukal chladný vítr, šumící v listí stromů, které ještě nestihlo opadat. Přitáhl jsem si kabát těsněji k tělu a zamyšlen nad blížícím se večerem jsem si ani nevšiml, že jsem skoro na místě. Před kulturním domem, kde se taneční konaly, již postávala řada mladých lidí, nervózně kouřících cigaretu a choulících se do záhybů bund a kabátů, snažíce se alespoň trochu schovat před nepřízní počasí. Začalo pršet. Vešel jsem dvoukřídlými masivními dveřmi hned po partě mladých kluků z nichž jeden lačným tónem povídal: ,,Pánové viděli jste tu, rukama decentně naznačil přednosti oné dívky, blondýnku u vchodu? Aj ta by stála za hřích, myslím, že já jsem už tanečnici vybral“ ,, Jo, ta určitě čeká zrovna na tebe“ poznamenal druhý než zašli do baru. Pousmál jsem se a pokračoval do šaten. V hlavě mi ale ležela myšlenka, koho si vlastně vyberu já.,,Co když mě odmítne? Co pak?“ Malichernosti, jež mi dnes přijdou jako naprosto bezvýznamné, mě tenkrát celkem děsily. ,,No co nějak to dopadne, nejseš přece takový máslo“, dodával jsem si odvahu. Jakoby v transu jsem si v šatně odložil kabát a vyšel po schodech do prvního patra kde se nacházel bar a taneční sál. Žaludek se mi podivně svíjel a kroutil. Bylo zde už plno lidí. Kluci v kvádrech jeden vedle druhého vypadali celkem komicky, úplně jako tučňáci, ale dívky byly každá jiná. Dlouhé šaty, krátké šaty nejrůznějších barev a střihů s volánky, krajkami a jinými třpytivými ozdobami. Krásně namalované s dokonalými účesy všech možných tvarů vypadaly jako princezny. Prošel jsem kolem a zamířil do baru. Než jsem však stačil dopít zvonil už náš učitel a zval všechny přítomné na taneční parket. Nechal jsem tedy pivo pivem a šel. Úvodní řeč jsem jedním uchem pouštěl dovnitř a druhým ven, protože jsem pohledem přejížděl po přítomných slečnách a marně se pokoušel najít svou budoucí tanečnici. Pak jsem ji spatřil. Dívka menší postavy, také proto jsem si jí předtím nevšiml, s kaštanově hnědými vlasy splývajícími na ramena, zvlněnými jako tekoucí čokoláda. Všimla si, že jí pozoruji a podívala se na mne. Její tajemně magický, zároveň však nevinný pohled mě uhranul. Dívali jsme se jeden druhému do očí a já mezi námi cítil jakési podivné napětí.,, Pánové, prosím, zadejte se“ ozvalo se sálem a já jako bych se probral ze snu, když mě neznámá síla vedla směrem k místu, kde stála. Došel jsem k ní, a podíval se do jejích hlubokých pomněnkově modrých očí, ,,smím ppprosit?“ vykoktal jsem. Jen se usmála a kývla svou malou rozkošnou hlavinkou. ,,Ano“ Její malý nosík se jí legračně pohyboval a plné, malinové rtíky sváděly k polibku. Nabídl jsem jí rámě a zařadili jsem se do promenády.,, No tak, říkej něco idiote“, v duchu jsem si nadával, omámen její přirozenou krásou jsem nebyl schopen slov. ,, Já jsem kdyžtak Katka“ řekla medovým hlasem, který mi v uších zněl jako líbezné zvuky harfy. ,,Jo, eh já jsem Jakub“, vypadlo ze mě. V duchu jsem se proklínal. Po krkolomném seznámení a první přestávce strávené u baru jsem si sní dokázal už normálně povídat, tančili jsme a bavili se. Znal jsem ji sotva hodinu, ale přišlo mi, že ji znám celý život. Bylo to fajn, moc fajn. Víc, než by na tanečních mělo být, myslil jsem si.

            Při odchodu jsem před kulturákem navrhl, že bychom si mohli v týdnu zajít někam sednout. ,,Jasně, proč ne?“ řekla, usmála se svým kouzelným úsměvem jímž odhalila dokonalé bílé zuby a políbila mě na tvář. Když u chodníku zastavilo auto řekla jen ,,Budu se těšit“ šibalsky mrkla, nastoupila a odjela. Cesta domů mi tentokrát trvala mnohem déle. V hlavě mi vířilo milion myšlenek, hlavně o tý bláznivý brunetě a o tom, že s ní sakra půjdu na rande. Když jsem pak pozdě v noci usínal, stále jsem nemohl uvěřit svému štěstí.

           

V následujících týdnech jsem se hlavou vznášel v oblacích. Trávil jsem s Káťou co nejvíc času, jak mi jen práce a ostatní povinnosti dovolovaly. Kvůli té práci jsem vlastně do tanečních šel. Děkoval jsem za to Pánu bohu.  Tu jsme sedávali v kavárnách, nebo se jen tak bezcílně ruku v ruce procházeli a sedávali na lavičkách v parku, protože doma se nedalo vydržet.Vůbec nám nevadilo sychravé počasí, studený vítr kvílící ulicemi, který vířil spadané listí, až utvářel jakási malá barevná tornáda. Měli jsme oči jeden pro druhého a troufám si tvrdit, že jsme byli opravdu zamilovaní a šťastní. Skvěle jsme si rozuměli, měli jsme tolik společného ať už zájmy a koníčky, nebo podobné problémy v rodině a v životě, jež nás ještě více spojovaly. V té době jí bylo 16 let ale mluvila a chovala se jako vyspělá dívka, která ví co od života chce, a ne jako ta telata v jejím věku. Další věc, kterou sem na ní zbožňoval.

            Když přišla zima, na střechách a v ulicích se válela tlustá sněhová peřina a mráz kreslil na oknech květinové obrazce, začali jsme se více uchylovat do kaváren. Chtěl už jsem pro nás ale více soukromí, tak jsme ji pozval jednoho k sobě. ,,A co bys chtěl dělat u tebe? Ty kanče“ chichotala se. ,,Budu vařit,“ prohlásil jsem hrdě, otevřeme si víno a pustíme si nějaký film, uděláme si prostě hezký večer  jen my dva. Pojedu s tebou pak domů, aby ses nebála“ řekl jsem a pohladil ji po jejích hebkých vlasech. ,,Oukej, myslím ale, že přemluvím mamku abych u tebe mohla zůstat přes noc. Samozřejmě pokud ti to nebude vadit“ ,,Blázníš?“, chytil jsem ji za ruku, ,,budu moc rád“ Protože bylo již pozdě večer, doprovodil jsem ji domů. Políbila mě na rozloučenou se slovy:,,Domluvím to doma a ozvu se ti“ a vešla do domu. Ještě večer mi přišla sms ve které mi psala, že maminka souhlasí. Srdce mi poskočilo radostí. Po pár smskách jsem jí popřál dobrou noc s tím, že jsme domluveni na pátek. Těšil jsem se jako malý kluk a myslel jsem, že se snad nedočkám.

            Ty dva dny utekly jako voda a já zrovna připravoval večeři, když zazvonil zvonek. Šel jsem ke dveřím, abych otevřel. ,,Ahoj lásko“, řekl jsem a přivítal jí polibkem. ,,Tady si odlož, já musím k plotně“ zasmál jsem se. ,,Máš to tu moc pěkný“, poznamenala směrem k mému malému podkrovnímu bytečku, ,, a co to tady voní hmm?“. ,,Překvapení“ napínal jsem ji, ,,máš hlad?“. ,,Jako vlk“ řekla a udělala grimasu, až jsem se musel zasmát. ,,Tak šup“, povídám, ,,ke stolu, dneska si tě budu rozmazlovat“. ,,Opravdu? Tak to si nechám líbit“ zasmála se. Rychle jsem připravil talíře s jídlem, otevřel víno a nalil jí sklenku. ,,Tak prosím slečno, mé speciální z lásky připravované kuřecí nugetky po provensálsku, nech si chutnat“. ,,To jsi vymyslel sám? Ten název“, chichotala se. ,,Jistě!, moje specialita, chutná?“. ,, Je to výborný, mňam“. Když jsme dojedli, naházel jsem nádobí do dřezu, zatímco ona se přesunula i s vínem k televizi. ,,Tak co pustíme, mám tady pár hororů, nějakou romantickou komedii a nějaký …“ ,,Jé, romantickou komedii prosííím“ prosila líbezným hláskem. ,,Doufal jsem spíš v ten horor“, postěžoval jsem si a pustil dvd. Sledovali jsme film, popíjeli víno, mazlili se a skvěle se bavili. Naklonil jsem se k ní a políbil její sladké rty. Polibek mi dychtivě opětovala a začali jsme se vášnivě líbat. Cítil jsem, že se malinko chvěje, netušil jsem však proč. Vzal jsem jí do náruče a odnesl do ložnice.

            S úžasem poulila oči, když zjistila, že je plná svíček a růžových okvětních plátků, které jsem tam předtím připravil. Zapálil jsem svíčky a přivinul ji k sobě. Hráli jsme si s jazykem toho druhého a dotýkali se po celém těle. Zvedl jsem ji a pomalu položil na postel. Líbal jsem její rtíky, líbal jsem jí na krku a ve výstřihu a cítil jsem její horký roztoužený dech. Pomalu jsem rozepínal knoflíčky její blůzky a hlubokými nádechy nasával krásnou vůni jejího těla. Strhla ze mně košili. Kroužil jsem jazykem po jejím dokonale plochém bříšku, kolem piercingem ozdobeného pupíku. Přitom jsem jednou rukou pomalu rozepínal kalhoty a druhou podprsenku. Za chvilku přede mnou ležela tak, jak ji stvořil pánbůh. Líbal jsem ji po celém těle, chtěl jsem ochutnat každý centimetr. Hladil jsem její pevná malá ňadra a jazykem si pohrával s bradavkami jako toffifé. Přitiskla mě k sobě a šeptala mi do ucha něžná slůvka. Rukou            jsem jí dráždil tam dole a cítil jsem jak je horká a vlhká.

Vsunul jsem jí druhou ruku pod záda, abych ji k sobě ještě víc přitisknul a chtěl jsem do ní vstoupit. Najednou mě ale zarazila, opřela mi ruku o hruď a podívala se na mě pohledem plným touhy a zároveň strachu.,,Zadrž“, špitla.,,Copak se děje maličká?“ nechápal jsem co se děje.,, Víš já jsem ještě..“ ,,Panna?“, dokončil jsem za ní větu, která mě dsot zaskočila, ale nedal jsem na sobě nic znát. Ta sebevědomá, průbojná bláznivá holka je panna? Nikdy bych to do ní neřekl. ,,Nevěděl jsem..“,,Taky ses neptal“, šeptala.,,Jestli ještě nechceš, tak nemusíme“,,Ne, to ne já.. mám jen trochu strach“. Díval jsem se do jejích magických nevinných očí a pousmál se. ,,Ničeho se neboj, maličká“ řekl jsem a začal ji líbat. Objala mě a přitiskla k sobě.Pomalu a něžně jsem do ní vnikl. Slyšel jsem , jak sykla bolestí. ,,Mám přestat?“ ,,Ne, pokračuj, prosím, chci to“ Ani nevím jak dlouho jsme se milovali. Byli jsme jako jedno tělo, cítil jsem jak hoří a chvěje se rozkoší.. Miloval jsme ji a líbal, Vzdychala mi do ucha a nehty víc a víc zarývala do zad. Pevně jsem ji držel a miloval, dokud nevybouchal jak sopka. Erupce rozkoše se jí rozlévala tělem a ona hlasitě vzdychala, kroutíc se v přívalových vlnách opojného příboje orgasmu.

            Leželi jsme pak zapleteni jeden do druhého, poslouchajíce naše stále ještě vzrušená bijící srdce. Šeptala, že mě miluje a že na svoje poprvé nikdy nezapomene. Bylo to zvláštní, ale cítil jsem, jako by to bylo i moje poprvé, poprvé s mojí milovanou. A tak jsme leželi v objetí, dokud jsme neusnuli.


14 názorů

Azirafal
26. 08. 2009
Dát tip
No domin.go, proti gustu žádný dišputát :D

domin.go
01. 08. 2009
Dát tip
Ježiši kriste, to je ale píčovina. Zlatý výtěr.

Azirafal
31. 05. 2009
Dát tip
jj, je to blábol, teď už to taky vím :D ale děkuji ti, že sis dala tu práci to přečíst ;)

Aiden
31. 05. 2009
Dát tip
No teda upřímně moje díla taky nejsou nic moc, protože začínám, ale tohle je vážně nesmysl....no vyjádřila bych to nějak jako Nicollette...

Azirafal
19. 05. 2009
Dát tip
máš pravdu, jen s tim rozdílem že se jí to líbilo :D

Heulwen
19. 05. 2009
Dát tip
Slohovka do školy? Myslím, žes připravil rodině učitele/ky zábavný večer :-DD

Azirafal
17. 05. 2009
Dát tip
BTW. 4 Nicolette: Máš pravdu, nedošlo mi že panna by asi těžko mohla poprvé dosáhnout orgasmu, ale snažil jsem se to nějak okořenit. Nepovedlo se, snad příště.

Azirafal
17. 05. 2009
Dát tip
S ČK to myslím nemělo mít nic společného, byla to slohovka do školy. Díky za kritiku, podle toho co si tady čtu bych se měl nejspíš zahrabat do země. No ale co, učený z nebe nespadl. Jinak příběh je to zcela vymyšlený, určitě bych nedal na net příběh, třeba o mojí přítelkyni, aby si všichni početli jak přišla o pannenství. S tou spisovnou češtinou jsem se snažil děj spisovně a přímé řeči tak, jak mluví normální lidé a ruku na srdce já bych neřekl: ,, O té bláznivé brunetce. Jinak se omlouvám za případné pravopisné chyby. Díky

kachen
17. 05. 2009
Dát tip
S tím zcela souhlasím, jen jsem prostě nepochopila proč by se nemohla kritizovat i červená knihovna... jako zkritizování červené knihovny, to nemá začátek, spletitý vztah, dobývání...chybí tam vášeň a romantika, chybí tam děj, je tam jen ten romantický konec a postelová scéna... Nebaví mě moc kritizovat, ale když bych se na to podívala hloub, není tam žádný popis toho chlapce a vypravěče, i když píše v první osobě je potřeba popsat i ho, co se týká ní, jsou tam nepřesné popisy. Děj je asi nějaký ten prostřední odstavec, pěkně zkrácený a konec je asi ta postelová scéna, až moc rozepsaná, pokud to měla být snaha o červenou knihovnu, nesouhlasím s názorem, že čte holčičí romány, protože jinak by věděl, že to že je horká a vlhká se dá napsat i romantičtěji, celý ten popis svědčí o autorově nadrženosti. Tohle u červené knihovny ani neleželo...to už to má blíž k erotickým časopisům. Co se týká pravopisu, tak to snad nemá ani cenu, žádný náznak spisovné češtiny, snažil se to vést v nářečí a nespisovné formě, což je špatně, mohl nechat přímé řeči v nářečí, ale popisy a pocity by měly být spisovně. Příklad: hlavně o tý bláznivý brunetě a o tom--hlavně o té bláznivé brunetce.... kritizovat není tak těžké, jak si člověk myslí, stačí nad tím přemýšlet...

kachen
17. 05. 2009
Dát tip
Proč by se na červenou knihovnu nemohla dávat kritika?? Je to próza jako každá jiná...Jinak milý autore říct mi neboj se maličká, tak uteču...to je jak od pedofila. taky bych ráda věděla, jestli je příběh vymyšlený nebo pravdivý a pokud je pravdivý, jak se cítí dotyčná, že si o tom jejím poprvém všichni čtem....Orgasmus? To bys musel být sakra dobrej hochu, nechci ti brát iluze, ale poprvé ani ránu...Fráze jsou otřepané, přesně jako ze života...Něžně vniknout? a porpvé? Bože spadni z nebeského obláčku... jo a jak se jí ten legrační nosík pohyboval??to tak funěla?

Tragicus
16. 05. 2009
Dát tip
No, nema to zajimavy pribeh, plne klisoidnich prirovnani a frazi (jedna za vsechny: "Znal jsem ji sotva hodinu, ale přišlo mi, že ji znám celý život.") atd. "krajkami a jinými třpytivými ozdobami" - krajky jsou trpytive ozdoby? Take by tomu neuskodilo nejake rozdeleni, na vice odstavcu. Souhlas Nicollette.

Nicollette
15. 05. 2009
Dát tip
no tak na rozdíl od ostatních povídek, co jsem dnes četla, se ti nedá vytknout, že by text nebyl plynulý... ale ten zbytek je naprosto příšerný a to se na mě teda nezlob.... nemůžu si nerejpnout, ale ty si někdy zažil pannu, která měla při prvním styku orgasmus? zažil si vůbec 16letou holku, která kdy měla orgasmus? :) podezřívám tě z toho, že čteš holčičí romány, protože tahle pasáž je jako vystřižená z něčeho podobnýho... heleď, tohle si můžeš psát doma do šuplíku, aby ses uspokojil, ale jak to můžeš dát číst ostatním?? promiň, ale tudy cesta fakt nevede...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru