Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

....radost

16. 05. 2009
0
16
675
Autor
Sofi

Jsem zpět má paní už netřeba mne hledat

soužit se a toužit po mně.

Jste zničená bolestí přesto vsak záříte radostí

jež zde v posledních dnech přebývala.

Už je vás i slyšet a věřte váš smích stojí za poslech.

Je jako šumění řeky jež nikdy neustává.

Ta řeka stejně jako vy

nepřestává na svůj projev života a štěstí hrdá být.

Každý jí musí závidět.

Mnozí však mouhou jen snít

a někteří by jí chtěli tenhle život vzít.

Oni byji troufalci chtěli o ten život připravit.

Takový hřích .......

To jako by v celém kraji a hlavně vám zakázali smích.

To se jim však nesmí a ani nemůže podařit.

Vždyť ona jednou sama dojde k rozhodnutí

že se z ní má život a síla vytratit.

A vy?

Musíte se smát, jinak by to že jste ve skutečnosti smutná mohlo se prozradit.

A to nesmí se nikdy stát.

 


16 názorů

Blbouni, no...

Plochá? Inu...

Lucida
17. 05. 2009
Dát tip
nějak to nemá jiskru

Nestyď se za své city, ženo!

Chabalnátek, když už :)

Rajmund
16. 05. 2009
Dát tip
Nevím jak běžným čtenářům, mně se jeví směs veršů ve zmateném polomu.

Že si nedáte radši karbanátek...

Tys ta, co ho hledala? Huso!!! Máš nás na svědomí.

Francoisi???

Fouraix
16. 05. 2009
Dát tip
ještěže sem v půlce usnul

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru