Bio design

• Bio design

 

Jak název samotný může nám, modernímu tvorstvu, připadat, organický design označuje speciální design inspirovaný přírodou, jejími organickými formami a strukturami.

Představuji vám svou maturitní práci, jenž je čirým důkazem faktu, že tento užitečný (původně pouhopouhý kus obyčejného nábytku)- posed, sedáček neb někdo ho může nazývat královským trůnem Matičky přírody nemá již vůbec svou původní symbolickou funkci-židle-posadit se. Jako mávnutím kouzelného proutku se změnila v estetický výtvor oku lahodící, novinkou na bio trhu.

Ano, znáte bio výživu- bio pomeranč či mrkev, bio fashion- batikované vymoženosti, dokonce nové lehké bio kalhotky, znáte i bio design v podobě Kaplického Národní knihovny. Obrovitá zelená chobotnice s fialovými fleky mne možná navedla k tomu vytvořit esteticky čistý produkt přírody bez jakéhokoli náznaku tzv. nečistého, chemického designu. A možná, že ne…třeba tato pozoruhodnost vznikla bez jakékoli inspirace, samovolně v přírodě.

V té přírodě, kde všechno vzniká a opět zase končí.

 

 

 

• Jakže prosím…? (aneb Bio židle vstupuje do světa)

 

V této práci jsem se pokusila obyčejný kus dřeva- dřevo JE přírodní…les, stromy, tráva, vůně smůly na kmenech…jen si to představte- přetvořit v cosi originálního, nikoli však extravagantního-viděli jste snad někdy výstřední strom?!?-něco osobitého-mít své kouzlo, být i tou nejmenší maličkostí zajímavý- ve věc, kterou moderní svět, přírodu samotnou jen těžko vnímající, dokáže přijmout, právě pro onu jedinečnost, nenásilnost.

    Bio židle, která připomíná strom, nic nenapodobuje a touto prostou cestou se snaží propojit právě izolovaný svět plný techniky a moderních vymožeností s téměř vymizelou přírodou, dokázat člověku obklopenému elektrickými spotřebiči, rychlými výtahy, supermoderním nábytkem a dalšími pojízdnými aparáty, že s přírodou se dá žít bok po boku a to nejen, když si vyrazíme o víkendu na kolo.

 

Ptáte se Jakže prosím?...Ale ano, všechno je možné…

 

 

• Kam s ní? (židle se představuje)

 

Tato konkrétní Bio židle (bio strom) je víceúčelová. Rozhodně zapomeňte na pohodlné usazení se před televizí či předpůlnoční čtení románových bichlí, protože by byla zajisté porušena její původní účelovost. Má hlavně význam estetický a dekorativní a každá tečka, obrazně řečeno, má svou vlastní funkci. Pojďme si tedy všechno zodpovědět, aby nemuselo být další:Ale proč?

Jelikož kmeny jsou opravdu pevně zasazené a silné, dokázaly prorůst i skrz korunu stromu a ležérně se napojují na pevné dlouhé větve, hrdě se vztyčující do výšky.

A celkový dojem? Připomíná Vám dílo buk právě svými čerstvými listy nebo třešeň pro kvetoucí krásu vyčnívající z větví? Červené tvarem víceméně jednotné bobulky symbolizují první zárodky unikátních třešní, leč neradno je trhati. Jejich chuť je tak ojedinělá, že takové třešínky je hodno pěstovat jen na bio chráněném stromu, jenž  Vám zde prezentuji. První bělostné kvítečky opravdu připomínají krásu jarního počasí.

Přední a zadní grafika také stojí za pozornost (kontrast příroda/město), volný styl kresby připomínající street art.

Tento bio strom je originální záležitostí dnešní doby, jenž nikdy neodkvete a navždy si získá místo ve Vašich srdcích.

 

Kam s ní? Přeci jednoduchá odpověď. Tu každý ví…..

 

 

• Použitý („zneužitý“) materiál

 

Kdybych tvrdila, že pro výrobu bio židle/stromu jsem použila výhradně vše přírodní, pravda by to byla jen poloviční. Nejdříve byla sháňka po obyčejné židli. Starožitnosti vše jistí, pomyslela jsem si a opravdu. Za pár hodin jsem byla vlastníkem nepohodlné a rozvrzané židle. Dřevo JE přírodní, proto mohu téměř znalecky tvrdit, že základem je cosi bio organické. A jak se říká, mít základ, to je nejdůležitější.

Technika kašírování (trhání, muchlání obyčejných novin za pomocí speciálního masírovacího lepidla) se mi osvědčila již v minulosti, proto jsem ji zcela samozřejmě použila i nyní. Celá židle se rázem stala jakousi plastickou novinovou mumií, která přišla do styku se stromově zelenou a kmenově hnědou barvu až po několika týdnech. Právě zde skálopevně netvrdím, že balakryl je bio…..sice není opravdu bio, ale je vodou ředitelný, což je menší zlo než synthetické barvivo. Snažila jsem se o přírodnější barvu (tmavě zelenou), typičtější pro lesní porosty,  než abych použila tzv. „zvýrazňovačku“ – zářivě zelenou.

Již zmíněná grafika na opěrátku byla vytvořena za pomoci černého mikrofixu a temper. Samotným základem je bílý balakryl a naprosto správně Vás upoutává lehce bílé prosvítání pod zelenými větvemi. Na větvích si povšimněte oněch zmiňovaných, avšak zapovězených plodů, vyrobených jednak z červené tempery, jednak z živých bobulí, pod nimiž jsou dráty, díky kterým se větve mohou kroutit. Pučení a mládí stromu je zřejmé právě z živých listů a rovněž z bílých, půvabně vonících kvítků. Hnízdo na sedátku je symbolem toho, že se jedná o opravdový strom, kde je možno zajistit bezstarostné žití pro okřídlené živočichy.

 

 

• Kopie či pouze inspirace?

 

Mnoho lidí právě nyní může napadnout – opravdu jsem si bio strom vytvořila sama ve své fantazii a představivosti, lehce jsem se inspirovala známými umělci nebo jsem bez zábran okopírovala organický design od někoho jiného.

Samozřejmě, že jsem nemohla nechat své fantazii naprosto volný průchod, inspirace rozhodně byla, ale pouze velmi lehká. Především jsem si vyhledala několik známých umělců, abych věděla, kde má bio hranice, kam až mohu zasáhnout. Ovšem, jak v dnešní době víme, pojem umění nemá hranice.

Fridrich Hundertwasser a jeho krásný organický dům ve Vídni, který se více podobá obytnému „pralesu“ nežli ohraničenému domu.

Antonio Gaudí, španělský architekt, člověk plný snovosti, je umělcem jednak známým pro Sagradu Famílii, ale také pro netypický Park Guell  a barcelonské obytné domy, z nichž vyrůstají kmeny stromů.

Vrátím se však do Čech, kde nesmím opomenout snahu našeho předního architekta Jana Kaplického vytvořit organickou knihovnu v podobě opravdového živočicha, či nyní jeho pokračovatelku paní Evu Jiřičnou, která dokončí architektovo dílo obřího rejnoka – koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka v Českých Budějovicích.

Tito přední umělci se mi stali pouhopouhou inspirací vytvořit designový kousek organického „nábytku“.

 

 

 

Hundertwasserhaus

 

 

Park Guell

 

Kaplického Národní knihovna na Letné

 

 

 

 

 

 

 

 

 

• Tiché nashledanou

 

 

 

Vážení,

 

nevím zcela jistě, zda jsem plně dokázala uspokojit Vaše představy o bio židli/stromu a jestli jsem v této práci zodpověděla všechny Vaše skryté otázky.

Ovšem, abych pravdu řekla, účelem celé mé práce bylo připomenou lidem, že příroda je to nejdůležitější v našich životech a má svůj účel a svoji funkci.

 

    Nevím však, zda bio strom přežije v dnešním moderním světě. Náhle, jako bych slyšela lehké zašumění jeho lístků a tiché šeptání a volání po návratu k přírodě, z které on vzešel. Proto Vás i já pro dnešek opouštím a možná, ale jenom možná se se mnou a mým uměním setkáte příště…

 

 

                                                                                    

                                                                                         

---