Kapka rosy

Kapka rosy

Kapka rosy, malá perla

jasně září do světa,

shlédne se v ní malé dítě,

je to ještě popleta.

Vidělo ji, je jen jeho,

nikomu ji nepůjčí,

uchránit chce její krásu

i jméno jí propůjčí.

Stráží ji jak oko v hlavě,

stala se mu osudem,

jeho malá kapka rosy,

říkat mu to nebudem.

Slunce polkne její krásu,

ani střípek nezůstal,

slzy smutku padnou k nohám,

i když strážce nezklamal.

Velcí lidé nepochopí

jeho malé trápení.

Nechápe to, vždyť ji hlídal!

Nebylo to mámení.

Kapka rosy, malá perla,

navždy věrna zůstane,

malý přítel dal ji všechno,

to co my už nemáme.