Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Slunce

06. 06. 2009

770

Autor

Ajka52

Je vlahý letní večer. Písečná pláž je pokryta desítkami lidí. Spárovaných osob. Milujících se dvojic. Jak je Chris všechny nenávidí! Je nespravedlivé, že se můžou radovat z toho co on ztratil. Co mu ta, kterou nade vše miloval rozšlapala na střepy. Kdyby mu to jen nikdy neudělala, nemusel by tu teď stát, proklínat celý svět a pozorovat topící se slunce. Ach! Jak ho ponížila! Kéž by jí to mohl stejnou měrou oplatit! Žhavý kotouč pozvolna mizí ve vlnách oceánu a průzračná voda dostává rudý nádech. Nádech krve...Bude trpět! Nebo si to snad ta mrcha nezaslouží? Chris nepřemýšlí dlouho, odpověď je jasná. Ano, zaslouží. Po tváři se mu rozlévá spokojený úsměv. Už ví co musí udělat. Slunce zapadlo. Vyřídilo Chrisovi svou zprávu a dokončilo celodenní pouť oblohou.

Má vše do detailů naplánované. Všecinko! Sledoval dost detektivek, aby věděl jakých chyb se nesmí dopustit. Potichu otvírá dveře jejího bytu. Duplikát klíče, co si nechal již dávno vyrobit se mu dnes nesmírně hodí. Stojí v tmavé chodbě. Za třetími dveřmi zprava je slyšet zvuk tekoucí vody a její melodický hlas, zpívající jakousi nádhernou píseň. Neměl by ji přeci jen nechat být? Ne! Musí uposlechnout radu slunce a zničit ji dřív, než zničí ona jej. Sopránový hlas jde do výšky, stupňuje se. Chris se usměje. Však už dlouho znít nebude.....

Policie na něj nic nenašla. Provedl téměř dokonalou vraždu. Po smrti Elizabeth byl vyslýchán mezi prvními, ale neobjevili proti němu žádný důkaz. Chris ale ví, že pátráni pokračuje dál a kdykoliv může vyplout na povrch chybička, které se dopustil. Kromě toho vždy když zavře oči, vidí namísto tmy její tělo, potřísněné krví. Přejde to někdy...?

Dny plynnou dál. A v každém z nich na Chrise dohlíží jasné slunce. Připadá si jako v pasti. Ach, jak jen teď svého rádce nenávidí! Proč musí ta žhavá koule jen existovat?!

Vše se proti Chrisovi spiklo! Slunce, paměť i smysly. Všude kam se podívá vidí krvavé stopy. Občas dokonce slyší i hrůzostrašný, ženský jekot a kapající kohoutky. Začíná mít strach a děsí se příští minuty.

Domem se rozlehl ostrý zvuk. Zvuk, jako rána z pistole. Lidé se sbíhají a ustrašeně se samy sebe ptají: ,,Co se stalo?" Jsou tu všichni kromě jedné osoby. Chrise Ayblyho. Ten chybí.

Jen o pár hodin později proniká policie za dveře Chrisova bytu, jenž jim nikdo nepřicházel otevřít. V jednom ze čtyř pokojů nacházejí v kaluži krve tělo a na stolku vedle něj podrobnou výpověď k vraždě Elizabeth Candomové. Jen poslední větu nikdo nechápe; nikdo se nedokáže dopátrat jejího významu...

,,Proč jsem tě jen poslechl?!"