Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Stín

12. 06. 2009
0
17
1867
Když procházím se krajinou
pod nebem setmělým
měsíc svítí
schledávám to věcí podivnou
že sleduje mě stín
skáče po kvítí

Co teď? ptám se sám sebe
jen hlupák by se bál
jen ten koho něco sžírá
kdo nemá čisté svědomí
a svědkem mi je temné nebe
že kdybych byl král
a viděl bych co nás týra
vymazal bych to z vědomí

Neb čeho se každý bojí?
co nahání nám strach?
to přec je naše podvědomi
to jisto jistě značí krach

Proto nebojme se stínu
a nebudeme se bát
sama sebe
Na našem mlýnu
se budeme kát
až pudem do nebe



17 názorů

kunka
02. 07. 2009
Dát tip
Tak toto je vážne pecka! Večer nepôjdem von sám ,ani za nič.

raja
26. 06. 2009
Dát tip
Takže postup do vyšší Ligy;)

Jsem jako Aleš. Pro samou kritiku jsem na to zapomněl. Takže - P.

klasická ukázka utkvělé představy, že v zeměkouli je ještě jedna koule, podstatně větší. Oceňuji mistrovu schopnost abstrakce. (p)

raja
26. 06. 2009
Dát tip
Květoni, tady je prtka, je tu i P?

raja
12. 06. 2009
Dát tip
excelentní. Potýrána, uděluji(P)a aby dílo nebylo vymazáno z vědomí, vklubuji. Vážně, přece jen doba pokročila a mlýn (třebas i ten boží) aby pohledal. Doporučuji se trošku víc zabývat současnou poezií, Rocky. Ono z té tvé básničky jako jde poznat co jí básník chtěl říct ale některé ty obraty jsou docela komické(že sleduje mě stín, skáče po kvítí) a tak působí právěže opačně než by měla. To asi nebyl záměr..:)

Toscana
12. 06. 2009
Dát tip
opravuji: krom smrti

Toscana
12. 06. 2009
Dát tip
Vidím to na kritické dílo, ve kterém nás autor veršem "schledávám to věcí podivnou" nenápadně neupozorňuje na podivné praktiky sportovního klubu (=SC) s názvem "Hledá vám" při vyhledávání nových rugbyových hvězd a jejich bezohledné a bezskrupulózní lanaření mezi přední hvězdy tohoto sportu. Pak je zcela zřejmé, proč se je obávat stínu - mohl by to být lanař od konkurence s útočnými myšlenkami v hlavě a nabitou zbraní v ruce. Kritika Květoně Zahájského bych pak vystříhala od návštěvy "mlýna" (zmíněného v závěru díla, které tepe takovéto nešvary), protože tento mlýn by mu krom srmti ušlapáním žádné štěstí nepřinesl - rugbyový mlýn není místo k pohoštění. Avšak je to místo, kde si své hříchy lze odpykat definitivně a ve velmi krátkém časovém horizontu. Ano!!! Tyto praktiky je třeba pranýřovat!!! A když pranýř, pak P.

Poetická sabotáž tragikomických rozměrů, jejímž jediným reálným výsledkem je pouhé znechucení vlastního čtenáře. Mutabilita veršů, pohybující se v mezích slabé až příšerné, společně s výpovědní bezradností a rýmy pod jakoukoliv alespoň částečně průměrnou úrovní, činí z tohoto díla naprosto zbytnou změť písmen a mezer.

jj, jedině chuck norris dokáže vrhat stín v naprosté tmě. ale nerad bych, aby se autor urazil a už nic podobného nenapsal.

pod nebem setmělým měsíc svítí "Schledávám" to věcí podivnou i já. V kraji odkud pocházím, je-li nebe setmělé, tak měsíc nezasvitne ani náhodou. To se pak mohu procházet krajinou bez obav, že budu monitorován stínem. I květeně odlehne, že nebude jmenovaným poskákána. Autorova otázka "Co teď?" je zde zcela na místě, avšak odvětil si zcela mylně, neboť je známo, že hlupák se za žádných okolností nebojí. Stejně bludný je i autorův předpoklad, že v pozici monarchy by byl schopen cokoliv vymazat komukoliv z vědomí. Zvláště pak to "co nás týra". Dále se autor zabývá zdrojem obecných obav. Zde by se našla řada hezkých příkladů. Světová hospodářská krize, nezaměstnanost, prasečí chřipka, exekutor a podobně. Ale podvědomí? Podle Sigmunda Freuda v našem podvědomí vzniká jakýsi nevysvětlitelný odpor k něčemu (někomu), který, pokud se jej pokusíme překonat, se přetransformuje do jiného pocitu a nás pak například bolí hlava, jsme unavení nebo máme celkově melancholickou náladu. Ani slovo o nějakém krachu. Proto nebojme se stínu a nebudeme se bát sama sebe Ani s tímto tvrzením nelze souhlasit. Bude-li řečený stín vrhat kupříkladu Chuck Norris, patrně se zaleknu. Ze sebe sama však strachu nemám. Zde logika pokulhává očividně. V závěru básník doporučuje návštěvu jejich "mlýnu", jako nejvhodnějšího místa kde se můžeme všichni vykát, respektive pokát do sytosti, rozhodneme-li se, že "pudem" do nebe. I zamanul jsem si, že nebudu dokonale šťasten, nenechám-li se před smrtí pohostit na jejich "mlýnu". Žádám tedy autora o laskavé zaslání adresy zmíněného podniku. Zdá se, že se k této události kvapem schyluje.

PiXEL
12. 06. 2009
Dát tip
Když procházím se krajinou pod nebem setmělým měsíc svítí. Tak krásně báseň začala a už se mi nelíbí. Konec kritiky… toto pole… nechám dále bílí.

blbjenka
12. 06. 2009
Dát tip
zbytečné

schledávám tento výtvor neobyčejně nezajímavým :-(

Petrusha
12. 06. 2009
Dát tip
márne tápam po tom, čo tých chcel autor povedať :(

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru