Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRustyho příběhy - Část 1. Začátek všeho
15. 06. 2009
1
0
378
Autor
Trewish
Přecházím přes louku, ranní zmrzlá půda mi křupe pod nohama a já si jdu za svým cílem. Můj dnešní cíl je vesnice zaklínačů. Kdysi jsem tuto vesnici opustil, ale nyní? Alissea Kevin-Sorbová mi připomněla dávná léta a dávné vzpomínky. S úsměvem pokračuji v chůzi a už v dálce rozeznávám staré dobré místa.
Neustále se usmívám, ale nepolevuji v kroku. Píchá mě v boku, ale vím, že již za chvíli budu na místě, kde jsem se před dobou klepal jako ratlík, netušil jsem co mě zde čeká.
Nyní již vím, že zde za těmi zde se skrývají dávná přátelství, dávné lásky a také dávná minulost. Ano kdysi dávno jsem zde byl jako mistr zaklínač náležící k cechu vlka. Nyní opět jako učedník, při tomhle mi přejel mráz po zádech, ale bude to v pohodě.
Přihlásím se tedy do vesnice a vcházím. Postupně si vybavuji s přesností na centimetry, kde jsou jaká místa. Kde jsem kdysi poprvé psal všechny úkoly, kde jsem skládal zkoušky.
Otáčím se k bráně, která mi minule přinesla konec všeho. Nyní mi otevírá nové možnosti, které se pokusím nezahodit za hlavu jako kdysi.
Zapřemýšlím, kde bych mohl narazit na starou známou Aliss. Rozhlédnu se tedy po přilehlých domech a ze široka se usměji. Hospoda, ano kde jinde bych nyní mohl najít Aliss?
Dojdu přímo k hospodě a zhluboka se nadechnu. Tak teď nebo nikdy. Vrážím do hospody a již z dáli rozeznávám starou známou.
Pokouším se k ní dojít nehlučně a překvapit ji, ale její zaklínačské schopnosti jsou vytrénované naplno, a tak o mé přítomnosti věděla.
Otočila se a s úžasem se na mě usmála. „Rusty, starý příteli, ráda tě vidím.“ Objala mě a zkoumavě si mě prohlédla.
„Aliss i já tě rád vidím, nebýt tvých zpráv, asi by jsem zde nebyl, takže nyní mi budeš muset se vším pomáhat.“ Nevěřil jsem vlastním očím, opět na starém místě se starým známým.
Dlouho jsme si s Aliss povídali, a nakonec mě obeznámila se všemi novinkami, které jsem prošvihl, během mé dlouhodobé absenci.
Byl jsem udiven, kolik se toho změnilo. Také mě celkem posmutnělo, že spousta mých starých přátel již není přítomno v této vesnici. Někteří byli usmrceni ve velikých bitvách, jiní odešli jako já.
S Aliss se mi vždy dobře povídalo, a tak jsme si k poklábosení koupili pár piv a začali se trochu opíjet. Museli jsme projít celý život a došli jsme k závěru, že nebýt Aliss, nikdy bych se zde na vesnici nevrátil.
Poznámka autora:
Tento příběh se skutečně stal, opravdu to bylo podobné jako jsem nyní vypsal v příběhu. Tento příbeh nebyl moc zajímavý, ale začátek vždy někde být musí, tohle je ten můj začátek. Příští příběh již bude záživnější.
Neustále se usmívám, ale nepolevuji v kroku. Píchá mě v boku, ale vím, že již za chvíli budu na místě, kde jsem se před dobou klepal jako ratlík, netušil jsem co mě zde čeká.
Nyní již vím, že zde za těmi zde se skrývají dávná přátelství, dávné lásky a také dávná minulost. Ano kdysi dávno jsem zde byl jako mistr zaklínač náležící k cechu vlka. Nyní opět jako učedník, při tomhle mi přejel mráz po zádech, ale bude to v pohodě.
Přihlásím se tedy do vesnice a vcházím. Postupně si vybavuji s přesností na centimetry, kde jsou jaká místa. Kde jsem kdysi poprvé psal všechny úkoly, kde jsem skládal zkoušky.
Otáčím se k bráně, která mi minule přinesla konec všeho. Nyní mi otevírá nové možnosti, které se pokusím nezahodit za hlavu jako kdysi.
Zapřemýšlím, kde bych mohl narazit na starou známou Aliss. Rozhlédnu se tedy po přilehlých domech a ze široka se usměji. Hospoda, ano kde jinde bych nyní mohl najít Aliss?
Dojdu přímo k hospodě a zhluboka se nadechnu. Tak teď nebo nikdy. Vrážím do hospody a již z dáli rozeznávám starou známou.
Pokouším se k ní dojít nehlučně a překvapit ji, ale její zaklínačské schopnosti jsou vytrénované naplno, a tak o mé přítomnosti věděla.
Otočila se a s úžasem se na mě usmála. „Rusty, starý příteli, ráda tě vidím.“ Objala mě a zkoumavě si mě prohlédla.
„Aliss i já tě rád vidím, nebýt tvých zpráv, asi by jsem zde nebyl, takže nyní mi budeš muset se vším pomáhat.“ Nevěřil jsem vlastním očím, opět na starém místě se starým známým.
Dlouho jsme si s Aliss povídali, a nakonec mě obeznámila se všemi novinkami, které jsem prošvihl, během mé dlouhodobé absenci.
Byl jsem udiven, kolik se toho změnilo. Také mě celkem posmutnělo, že spousta mých starých přátel již není přítomno v této vesnici. Někteří byli usmrceni ve velikých bitvách, jiní odešli jako já.
S Aliss se mi vždy dobře povídalo, a tak jsme si k poklábosení koupili pár piv a začali se trochu opíjet. Museli jsme projít celý život a došli jsme k závěru, že nebýt Aliss, nikdy bych se zde na vesnici nevrátil.
Poznámka autora:
Tento příběh se skutečně stal, opravdu to bylo podobné jako jsem nyní vypsal v příběhu. Tento příbeh nebyl moc zajímavý, ale začátek vždy někde být musí, tohle je ten můj začátek. Příští příběh již bude záživnější.