Plané Naděje (Pink Floyd - High Hopes)

Jedná se o moje emocionální vybytí, dávám to sem, jelikož bych jinak už asi zešílel. Pointa je jednoduchá a bolestivě pravdivá - miluji ji, ale nemám odvahu jí to říct.

Plané naděje (High Hopes)

Já nemyslím si, že bych mnoho šancí měl.
Vždyť když se na sebe podívám,
vidím jen odraz Tebe, za Tebou bych šel,
avšak nemám potuchy kudy kam.

Já vůbec nevím, zdali mám Tě oslovit,
Vždyť Ty jsi tak moc nádherná.

A co já, otrok své vlastní pošetilosti?
Ta myšlenka je dost vtíravá.
Já nechci krmit v sobě plané naděje.
Tak mám Ti to říct, nebo ne.

Vždyť sny jsou krásné,
když Tě v nich vídám.
Myslím na Tebe,
když do prázdna zírám.

Tolikrát jsem Ti to chtěl říct, však to bych nesměl být já,
obyčejný trapný hloupý srab.
Ten, kdo Tě tak miluje, ano, jsem to já.
Jendou to řeknu nahlas, snad.

Můžu se ptát proč zrovna já,
Proč Amor chtěl, abych měl v mém srdci žal.

Jenže já vím, že všechno je má vina.
To já na to nemám tolik sil.
Je to mučení, v mém srdci obrovská trhlina,
Za co se mi ten Amor asi mstil.

Když kolem projdeš,
za stůl se chytám,
motá se hlava
a ztěžka dýchám.
Dík za Tvůj úsměv,
do srdce bodá.
Jsi tak nádherná.
Tak proč zrovna já?

Nic nemá cenu.

---