Řeka

Tam, kde dva stromy srostlé se zdají,
tam, kde vzduch se tetelí,
tam nová řeka pramení.

Slabý proud si razí cestu,
něžně hladí oblázky
a čeká, čeká na nevěstu.

Po chvíli však potkává,
na kraji smrkového lesa,
stejně silného kamaráda.

Chvíli o nadvládu bojují,
nikam to ale nevede,
a tak dohromady se dají.

Potok nížinou teče,
na nevěstu stále čeká,
místo toho s deštěm splyne.

S dalším potokem se střetne.
Bojuje jako drak
a i nadále žije.

Nastal jeho čas.
S nevěstou se setkává.
Z říčky řeku udělá.

Řeka se líně korytem vleče.
Zklidnila se, nikam nespěchá.
Za chvíli moře dosáhne.

Už je slyšet větru skučení,
slaný vzduch se tetelí
a slunce za obzor se sklání.

Řeka moře dosáhla,
s vodou mořskou se přivítala
a život svůj ukončila.

Moře náhle bouří,
novou sílu oslavuje
a na další se těší.

Tam, kde stromy srostlé se zdají,
tam nová řeka vzniká,
vstříc svému osudu spěchá.