Motýl

Motýl

On lítá si tak ladně,

Bolí ho to?

Myslím, že ne – vypadá to tak snadně.

Křídla mu plují,

Oceánem snů a svobody,

Krásou se opájí.

Vlastní anděl,

Na křídlech papírových vlaštovek..

Nechme ho lítat, a zároveň snít,

Mé přání upadá,

Motýl splní mi s kapkou naděje to poslední..

A odletí….

…..než se rozední…

A naději jako prach, odfoukne…

Z křídel motýlých..

Hedvábných závojů..nebojí se říct….

A průletů zvědavých…

O světě všechno ví,

Ale svá tajemství nepoví….

A zase odletí…

…už navždy.