Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kdysi...

13. 09. 2001

1390

Autor

cup_of_tea

Spoutanej jako myšlenky,

který tě opustí po sezóně

a sladkej jako černej čaj,

řekl si mi sbohem

a druhý den se vrátil,

aby jsi ukryl,co sis odnesl

(v malém hedvábném šátku,

který jsem mívala tak ráda ve vlasech-

to už je dávno)

Smál ses cize (možná ani ne na mě)

a ptal se:Můžu si zavolat?

Něžná slůvka mě snad měla rozehřát,

pukala sem vzteky,

nic mi nepatřilo,

(všechny moje věci

se rozletěly okolo,narostla jim křídla

nebo snad foukal moc silný vítr?)

Neboj,už jsem se s tím smířila,

ani sponka zabodnutá,

do hlavy už tak nebolí.

Ani číst z tvojí ruky

popis pravého štěstí...

(štěstí s jinou?K čemu?)

Je mi vlastně skvěle,

jen bych tě chtěla poprosit,

vrať mi ten šátek...

Jolie

25. 10. 2002

Dát tip

zlodeji satku si nezaslouzi abychom je oplakavali. Ale chapu, ze to casto je jediny zpusob jak se vyrovnat s tou dvoji ztratou...

Amanda

30. 12. 2001

Dát tip

Skvele moc se mi libi faze do kterych basen prechazi az k samemu konci...!*

Citim z toho porad neco vic.I kdyz mi vadi rozpitvavat vsechno na slova a nevnimat tim celek ,ale ted nevim jak si s tim poradit... Prvni tretina prvni sloky je uzasna a celek je uzasne ...celistvej...A pritom...Vlastne to vypada hrozne jasne ale...je v tom jeste neco ,jen porad nevim co...Zvlastni hořkost,takova fakt hořká...Hm,kritika jak na pohreb,rikas...Budu se snazit...:-) Luci P.S.:Tip!!!!